Mění se pohled na důležitost svalů

28.12.2013 10:59

Už se vám také stalo, že i po krátké nemoci, kdy jste ale nebyli schopní do sebe dostat pořádně kus jídla a jen jste leželi v posteli, jste se konečně zvedli a před zrcadlem jste se nestačili divit, že jste nějací pohublí? Nebo po zranění, kdy jste museli na jedné končetině nosit sádru, a pak vám tu sádru sundali a vy jste se nestačili divit :-)? Kam se poděly svaly? A jak je zase dostat zpátky? A čím jsou vlastně tak důležité, když každá žena touží po postavě modelky a muži je v tom často rádi podporují? K tomu přeci svaly nejsou příliš potřeba.

foto: © Gina Sanders - Fotolia.com

Odrazíme se od věty, která vystihuje vše:

Dnešní ženy trpí syndromem T.O.F.I. Jsou na první pohled štíhlé, ale uvnitř jsou tlusté (Thin Outside, Fat Inside). Mají zoufalou kompozici těla! To je jejich zásadní a klíčový problém! Posilování je v dnešních životních podmínkách naprosto nezbytné. A pro ženy je významnější a potřebnější než pro muže.

Lidé s nadváhou případně lidé, kteří chtějí zhubnout, často slýchávají, že je hlavně důležité, aby cvičili v aerobním prahu, kdy se spalují tuky a že pokud budou cvičit v nadaerobním prahu, tak si dají slušně do těla, budou zničení, ale nezhubnou ani gram. Tak jednoduché to ale vůbec není, jak se ukazuje! Svaly totiž nejen že zrychlují metabolismus, takže člověk osvalený, když nějakou dobu nebude moci sportovat, přesto spálí za den mnohem více kalorií, než člověk, který svaly nemá. Člověk, který sportoval a vytvořil si svalovou hmotu, se i po delší pauze daleko rychleji vrátí ke své původní formě, protože tělo si to „pamatuje". Navíc začít běhat z „ničeho nic“ bez vybudovaného svalstva také hrozí tím, že brzy skončíte v rukách ortopedů, protože svalová hmota chrání také klouby.

Lékaři také díky trendu sedavého zaměstnání brzy zjistili, že se mnohem hůře zotavují pacienti po operacích, kteří nemají dostatečně vybudované svalstvo. Při standartní léčbě se dále ukázalo, že opět častěji umírají lidé „bez svalstva“. Svaly tedy můžeme považovat i za určité brnění proti nemocem a za velké pomocníky v zotavování. Svaly jsou také nenahraditelným zdrojem aminokyselin, díky nimž je tělo schopné provádět „opravy“ poškozených tělních struktur.

Ztráta svalové hmoty je často spojována s přibývajícím věkem a stárnutím – často si toho nemusíme ani všimnout, protože váha nám ukazuje stále stejně, ale místo svalů se objevuje tuk. Mění se tak kompozice těla, zpomaluje se metabolismus. V těle koluje energie přijatá z jídla, která se musí někde uložit. Uloží se do tukových buněk, které jsme si všichni v dospívání vytvořili a tyto buňky chtějí být naplněny. A když je naplníme po okraj, začnou se tvořit nové – hladové buňky - opět toužící po naplnění. Tyto nové buňky si tělo vytvoří kdykoli během života. A ty už nám zůstanou, budou hladově kolovat naším tělem. A my budeme mít hlad. Pořád. A jsme v bludném kruhu. Protože pokud nemáme svaly, máme pomalý metabolismus a ten prostě nestíhá.

Navíc vynechání anaerobních aktivit a posilování pouhým nahrazením aerobními aktivitami (běh, kolo, chůze), neposiluje rychlá svalová vlákna, která mají také jednu důležitou funkci – udržovat rovnováhu a stabilitu. I proto starší lidé častěji padají. Ale samozřejmě se tento problém čím dál častěji začíná týkat i osob mladších ročníků.

Tento fakt vám neřekne téměř žádný lékař, protože na zvýšení svalové hmoty nelze předepsat lék, nevydělá na tom farmaceutický průmysl, za množství svalové hmoty si odpovídáte pouze sami. Za své zdraví si odpovídáme každý sám a ke zdraví nám zásadním způsobem může pomoci právě svalová hmota. Věřte, nevěřte :-). Takže hurá do posilovny, hurá posilovat s vahou vlastního těla, hurá na intervalové tréninky. Zkrátka hurá na to – najděte své svaly a hýčkejte je!

autorka článku: Zuzana Kubáňová

Zobrazit komentáře »