aDSC_6658 aDSC_6658
aDSC_1109 aDSC_1109

Kolik toho naběhají squashoví hráči

24.11.2014 05:39

Ve squashi se hráči snaží donutit svého soupeře k co nejintenzivnějšímu pohybu po celém kurtu, aby tak minimalizovali šanci protihráče na odehrání dobrého úderu. Vybírají proto z pestré palety úderů. Někdy je výhodné zvolit obranný úder – je-li jeden z hráčů pod tlakem, vyplatí se hrát do zadní části kurtu, aby získal co nejvíce času k návratu na téčko. V případě agresivnější hry se naopak hráč může pokusit o vítězný úder nebo o úder umístěný tak, že na jeho následné odehrání má soupeř minimum času a musí vynaložit maximální úsilí. Užívání různých typů úderů může vést k tomu, že jeden z hráčů urazí na kurtu v porovnání se svým soupeřem větší vzdálenost, a tím pádem se zvyšuje i jeho fyzická zátěž.

Technologický vývoj v oblasti počítačového zpracování obrazu či videa s sebou přináší i nové metody analýzy ve sportu. Slovinská studie z roku 2003 například ukázala, že tamní nejlepší squashoví hráči naběhají v jednom zápasu v průměru 3,65 kilometru (915 metrů za set). O rok později byla provedena analýza většího množství zápasů těch samých hráčů a výsledkem bylo zjištění, že mezi průměrnou vzdáleností, kterou urazí vítěz a poražený, existují jen zanedbatelné rozdíly. Dále ovšem vyšlo najevo, že pokud se berou v potaz jen výměny samotné (tj. čas, kdy se skutečně hraje), naběhá toho vítěz setu více než poražený. Autoři studie se domnívají, že to může být způsobeno pohybem ze servisboxu na téčko při podání – vítěz setu podává častěji než poražený, a proto jím uražená vzdálenost narůstá.

Naše studie zkoumá vzdálenost, kterou musí během výměny urazit vítěz a poražený, a rozdíly mezi těmito hodnotami. Celkově bylo sledováno jedenáct zápasů šestnácti nejlepších světových hráčů, jejichž průměrný věk byl 26,7 let. Všechna utkání pocházela z Mistrovství světa týmů 2003. Bylo analyzováno 1122 výměn (kritéria viz níže), u každé z nich bylo zaznamenáno, jakou vzdálenost urazil vítěz výměny ve srovnání s poraženým. Výměny byly poté rozděleny do následujících kategorií na základě délky jejich trvání:

  •          velmi krátké výměny (0-4 sekundy)
  •          krátké výměny (4-12 sekund)
  •          středně dlouhé výměny (12-25 sekund)
  •          dlouhé výměny (25 sekund a více)

VÝSLEDKY

Průměrná délka jednoho setu z našeho vzorku činila 16 minut 45 sekund, z čehož průměrná celková délka výměn samotných byla 9 minut 7 sekund (55 % herního času). Každý z hráčů za jeden set urazil v průměru 1119 metrů, z toho 795 metrů (71 %) během výměn samotných. Jestliže squashový zápas trvá tři až pět setů, z výše uvedeného vyplývá, že elitní hráč za celý zápas urazí během výměn samotných v průměru od 2385 do 3975 metrů.

Průměrná délka jedné výměny činila 16,55 sekund a každý z hráčů během ní v průměru urazil 23,74 metru. U následujícího vyhodnocování rozdílů mezi hráči na úrovni jednotlivých výměn jsme přistoupili ke dvěma omezením. Zaprvé byly pro analýzu použity jen výměny samotné, jelikož vzdálenost uražená oběma hráči mezi výměnami by byla zhruba stejná, zadruhé byly vyloučeny veškeré výměny zakončené rozhodnutím „let“.  

Tabulka: Průměrná vzdálenost uražená hráčem během výměny (započítává se jen čas výměny samotné, výměny zakončené rozhodnutím „let“ byly vyloučeny).

Typ výměny

Četnost

Průměrná délka trvání (s)

Průměrná uražená vzdálenost (m)

Velmi krátká

170 (15.15%)

2.68 (±0.87)

3.40 (±1.48)

Krátká

451 (40.20%)

7.67 (±2.24)

11.16 (±3.98)

Středně dlouhá

304 (27.09%)

17.85 (±3.75)

26.58 (±6.37)

Dlouhá

197 (17.56%)

40.78 (±18.67)

52.26 (±26.15) 

Průměr všech výměn

 

15.48 (±15.18)

22.78 (±22.35)

Pro všechny čtyři typy výměn platí, že jejich vítěz musel v průměru urazit menší vzdálenost než poražený. U velmi krátkých výměn to bylo 3,24 metru u vítěze oproti 3.56 metru u poraženého. Při krátkých výměnách urazil vítěz 10,82 metru, zatímco poražený 11,5 metru. Během středně dlouhých výměn naběhal vítěz 26,17 metru, poražený 26,99 metru. Konečně vítězové dlouhých výměn naběhali 51,28 metru, kdežto poražení 53,24 metru. Průměrně tedy vítězové výměn urazili o 0,71 metru méně než poražení, přestože v celkem 464 případech (41,4 %) to byli právě poražení, kdo toho naběhal méně.

Obrázek: Frekvenční histogram zachycující rozdíly mezi vzdáleností uraženou vítězi výměn a poraženými (záporné hodnoty signalizují případy, kdy vítěz urazil větší vzdálenost než poražený).

ZÁVĚR

Výsledky prezentované výše ukazují, že v mnoha výměnách (41,4 %) to byl vítěz, kdo toho naběhal více. Větší zátěž vítěze výměny se dá vysvětlit tím, že i když jeden hráč ovládá výměnu, čímž nutí soupeře k intenzivnějšímu pohybu po kurtu, může dominující hráč udělat chybu a stejně tak může hráč, jenž je v daný okamžik pod tlakem, zahrát vítězný úder. Další možností je neschopnost dominujícího hráče vytěžit ze svého tlaku bod, což umožní soupeři vrátit se do hry a vyhrát výměnu i z nevýhodné pozice. Právě tyto důvody se pak podílejí na relativně vysokém procentu výměn, v nichž jejich vítěz urazí větší vzdálenost než poražený.

Na zkoumaný jev má dále v závislosti na délce výměn vliv celá škála různých faktorů. Velmi krátké výměny končí dříve, než se do nich oba hráči mohou dostat, a rozdíl v uražené vzdálenosti zde často bývá výsledkem jediného útočného úderu. Podle toho, zda je dobrý, či ne, připadá větší uražená vzdálenost na vítěze, nebo poraženého. Krátké výměny už umožňují hráči vyvinout tlak na svého soupeře, což vede i k většímu počtu úderů potenciálně ovlivňujících rozdíl v uražených vzdálenostech. Během středně dlouhých a dlouhých výměn se tyto vzdálenosti příliš neliší, což může mít dvě příčiny: buď se hrají takové výměny, pro něž jsou charakteristické relativně dlouhé úseky, kdy se ani jeden z hráčů nepohybuje o mnoho více než jeho soupeř, nebo se naopak během výměny střídají fáze, kdy má jeden či druhý hráč převahu, dostává svého soupeře pod tlak a ten tak musí vynaložit větší úsilí.

překlad: Jiří Hron
zdroj: www.kinsi.si



Zobrazit komentáře »
« Skrýt komentáře

Komentáře k článku

Přidat komentář
Jméno:
Opiště prosím kód captcha

Juraj: Nic ve zlém (nechci znevažovat něčí snahu), ale moc mě to nepřesvědčilo... Pár myšlenek: basket, fotbal a házená, kde ten Sagit taky používali, jsou kolektivní sporty na velkém hřišti, tam se z pohybu mnoha hráčů dá usuzovat kde co, squash je ale jeden na jednoho. Další věc je vůbec otázka "ušlé vzdálenosti" - například právě u takového fotbalu nepochybně tvoří vzpřímený sprint/spurt/klus zdaleka největší energetický výdaj, proto sledovat fotbalistův pohyb po hřišti dává smysl; ve squashi ale dělají hráči "výpady" na jedné noze, za míčky se všemožně natahují, při hře u zadní stěny hodně namáhají torzo a celkově mnohem více zapojují celé tělo způsoby, které nejsou dost dobře zjednodušitelné na prostý "pohyb od A do B", ale přitom mají naprosto zásadní vliv na to, jestli hráč míček doběhne, jakým způsobem ho odehraje zpět, kolik energie u toho vydá a tedy jak se mu bude v důsledku dařit. Trochu mi přijde, že se omezili na sledování málo vypovídajících hodnot, z nichž ale dělají velké úsudky...

26.11.2014 00:11

J. Hron: Juraj: Za autora mluvit nemůžu, já se znevážený necítím. :) Měl jsem při překladu podobné pochyby jako vy a souhlasim s tim, že pokud jde o nějaké formulování a vyvozování závěrů, neni to úplně vzorové "academic writing". Trochu mi přišlo, že ty závěry někdy vychází spíše z přání autorů než přesné interpretace naměřených údajů (ostatně v originále zmiňují studii, jejíž výsledky odporují jejich tvrzení), - např. považovat rozdíl mezi 26,17 a 26,99 za "significant", jak autoři píšou v originálu, je přinejmenším sporné (proto to bylo v překladu vynecháno) a závěr prezentovaná tvrzení spíše relativizuje, než potvrzuje. Budiž ale jejich obhajobou, že přiznávají, že je třeba další výzkum. Na druhou stranu si myslim, že ta studie obsahuje dost zajímavých dílčích zjištění, která stojí za to prezentovat.

26.11.2014 23:22
pozn.: šedá - neregistrovaný uživatel, zelená - registrovaný uživatel, červená - administrátor


Další články v této sekci

Dále čtěte na SquashPage.net