C – Základní švih - nápřah

Nápřah je termín používaný pro přípravu rakety před úderem. Z nápřahu pak raketa cestuje k míčku pod různým úhlem a různou rychlostí podle typu úderu, který chceme zahrát. Kvalitu úderu lze měřit podle přesnosti, razance a momentu odehrání. Čím méně prostoru a času, který má soupeř k odehrání, tím lépe.

Co ovlivňuje nápřah?

1)      razanci úderu – především délka a výška nápřahu
2)      kontrolu úderu – úder vedený seshora bude tvrdý a nízký, nižší nápřah povede úder spíše rovně či vzhůru
3)      klamání soupeře – včasný nápřah umožní více možností, a tím i obtížnější čtení pro soupeře

Nejdůležitější technické prvky (kritická místa) nápřahu:

1)      raketa nejprve směřuje dozadu za tělo (nápřah se anglicky řekne „backswing“ = švih dozadu)
2)      pokud je čas a prostor, raketa pokračuje zespodu nahoru
3)      vždy tak, aby bylo možno zahrát i volej

www.moschinooutletshop.com

Rozdíly FH a BH:

U forhendu je nápřah snazší, protože vedoucí paži s rukou, která drží raketu, „nepřekáží“ trup. Vzdálenost napřažené ruky k míčku je tedy větší a není nutné výrazněji rotovat rameny a trupem. U bekhendu ale musíme více natočit ramena, aby se raketa dostala více dozadu za tělo a míček jsme mohli zasáhnout švihem po delší dráze s větší razancí.

Různé údery = různé nápřahy?

Osobně jsem zastánce pojetí: stejný nápřah pro všechny údery. Pokud se to správně naučíme, bude velmi obtížné pro soupeře poznat, co se vlastně chystáme zahrát. Pochopitelně jsou ale situace, kdy je nutno nápřah upravit (zkrátit či snížit) – typicky vzadu u skla nebo při dobíhání kraťasu v přední části kurtu (counter drop).

Brzy a včas! Ne nutně rychle!

Nejčastější chybou je pozdní nápřah. Údery pak nemají razanci a jsou nepřesné (typicky letí nechtěně do boční stěny). Ještě větším problémem může být snaha pozdní nápřah „dohnat“ rychlým švihem dozadu na poslední chvíli. Často takto dochází ke zranění soupeře. Pokud to jde, napřahujte včas a v klidu.

Cvičení:

Začínáme především sólo tréninkem, nejprve pomalu jednoduché údery na jedné straně, přidáváme obtížnější kombinace a střídání stran, a především voleje v rychlejší frekvenci. Následně zapojujeme cvičení ve dvojici či trojici. Důležitá je plynulost hry a trénink v herním módu. Stejný postup s důrazem na odpovídající obtížnost a věk doporučuji i v tréninku dětí.

<br />