Maria Toor Pakay: neobyčejný příběh pákistánské jedničky

11.03.2015 13:07

Před nedávnem jsme pro vás připravili překlad článku o tom, jak se po ukončení sportovní kariéry žije bývalé světové jedničce Jonathonu Powerovi. Jednou z jeho současných životních aktivit je i trénování a předávání herních zkušeností talentovaným hladým squashistům. Mezi jeho žákyně patří i současná nejlepší pákistánská hráčka - Maria Toor Pakay. Její cesta za squashovým snem byla velmi trnitá a v našem překladu níže se dozvíte proč.

foto: Mariatoorpakai.org

Když před jedenácti lety přijel jistý Chingaiz Khan na juniorský turnaj ve vzpírání, jeho jméno nikdo neznal. Soutěž se konala na území pákistánského Jižního Waziristánu, neklidné a silně nábožensky založené oblasti, která je podle místních jednou nejnebezpečnějších na světě. Chingaiz vypadal se svými uhlově černými vlasy a krásnou jemnou pletí mladší než ostatní chlapci. Ale přestože to byla jeho vůbec první sportovní akce, dokázal všechny porazit.

Chingaizovu otci Shams-Ul Wazirovi, přednášejícímu na místní univerzitě, se rozhodnutí přihlásit svého syna do turnaje náramně vyplatilo. Chingaiz se stal juniorským šampiónem ve vzpírání v kategorii chlapců a učinil tak první krok na cestě do světa profesionálního sportu. Chingaiz ale nebylo jeho pravé jméno. Ve skutečnosti se jmenoval Maria Toor Pakay. A byla to dívka.

Nevyprávíme tu příběh velkého podvodu, spíše příběh bezvýchodnosti. Maria Toor Pakay je pákistánskou hráčkou číslo jedno, na světovém žebříčku jí nyní patří padesáté osmé místo. Pochází z krajně konzervativního pákistánského regionu, který je zároveň baštou hnutí Taliban.

Ženám je jakákoli forma účasti na veřejném životě vytrvale odpírána, ať už jde o aktivity fyzické či duševní. Vzdělávání, práce, sporty… jakákoli činnost, při které by žena měla odejít z domu bez doprovodu mužského příbuzného, je vnímána jako dílo ďáblovo.

Pakay ale měla talent. Díky triumfu ve vzpírání se jí otevřely dveře k mnoha sportovním příležitostem, jež by pro ni jako pro ženu jinak navždy zůstaly mimo dosah. A tak se dostala ke sportu, který ji proslavil.

Squash je jedním z pákistánských nejoblíbenějších sportů a Pakay v něm vynikala. V jednadvaceti se stala profesionálkou a na žebříčku pronikla do světové padesátky, což byl úžasný posun. V současnosti je nejlepší ze šesti Pákistánek pohybujících se do dvoustého místa. Její úspěch si ale vyžádal svou daň.

Když byla ještě malá, uvědomila se Pakay, že se liší od ostatních lidí z její komunity. „Vždycky jsem si chtěla hrát s kluky, říkala jsem si, že mají víc svobody. Nebyla jsem jako ty dívky, které by si pořád hrály s panenkami. Já toužila po dětských pistolkách a podobných věcech,“ vypráví Pakay.

Takové chování ale představovalo trn v oku pro silně konzervativní komunitu, v níž se Pakay narodila. Ne však pro jejího otce. Místo aby se snažil přimět svou dceru k odpovídajícímu chování, pokoušel se vymyslet, jak uplatnit její talent. Právě on přišel s nápadem ostříhat jí vlasy a nechat ji soutěžit s chlapci.

Po zisku titulu z juniorského vzpěračského šampionátu se Pakay rozhodla zúčastnit chlapeckého squashového turnaje. Její lest ale byla nakonec odhalena. Kvůli papírování. „Můj táta jim řekl: ‚Tohle… to je můj syn‘,“ vzpomíná Pakay na chvíli, kdy ji chtěl otec do turnaje zaregistrovat. Pak ale přišel naprostý šok. „Jeden z organizátorů odpověděl: ‚Fajn, ale chceme vidět i rodný list.‘ “

Shams-Ul Wazir se rozhodl vyjít s pravdou ven a dceru přihlásil do dívčí kategorie. Pakay své soupeřky zničila a poté se v patnácti stala národní šampiónkou. Tehdy začaly potíže.

„Na předním skle auta jsem našel dopis, v podpisu stálo jen ‚Taliban‘,“ popisuje její otec. „Sdělovali mi – vyhrožovali mi –, že mám dceři zabránit hrát squash, protože to vrhá špatné světlo na naši kulturu a na Islám. A že pokud to neudělám, budu muset čelit strašlivým následkům. Ignoroval jsem to, ale hrozně jsme se báli, že ji může někdo unést nebo zastřelit.“

Varování Talibanu nahnalo Pakay strach. Obávala se o bezpečí rodiny, a tak se rozhodla nehrát na veřejnosti. „Tátovi jsem se svěřila, že bych možná potřebovala zbraň. Nevěděla jsem, co dělat,“ říká Pakay. „A on mi pověděl: ‚Je to na to tobě. Nikdy jsem ti v ničem nebránil. Chceš hrát, nebo ne?‘ “

Pakay tak hrála doma, osamělá a nešťastná. Svojí raketou s nápisem „Jonathon Power“ od rána do večera jen trefovala míček proti zdi. Její otec věděl, že pokud má Pakay rozvinout svůj talent, musí Pákistán opustit. „Jednou mi prostě oznámil: ‚Podívej, jestli chceš vážně hrát, odjeď odsud. Nic jiného už ti nezbývá.‘ “

Pakay souhlasila. Tři dlouhé roky obesílala každého, na koho si vzpomněla: kluby, hráče, vzdělávací instituce… a nic. Až když jí bylo osmnáct, obdržela první a jedinou odpověď. Jméno odesilatele znala, protože bylo stejné jako to, jež zdobilo její první raketu: ozval se jí bývalý mistr světa Jonathon Power.

„Nemohl jsem uvěřit tomu, že ve Waziristánu existuje žena věnující se squashi, a navíc taková, která ho vážně umí hrát,“ vzpomíná Power na den, kdy dostal Pakayin mail. Jeho obsah ho zasáhl:

Vážený pane,

Jmenuji se Maria Toor Pakay Wazir. Pocházím z Jižního Waziristánu, který patří mezi pákistánská kmenová území na pákistánsko-afghánské hranici. Jižní Waziristán je jedním z nejneklidnějších kmenových území, je to domov Talibanu a také můj domov. Dívky v mém věku tu žijí v bídných podmínkách.

Jsou uvězněny mezi čtyřmi stěnami, i když by rády opustily dobu kamennou a začlenily se do okolního světa.

Budu očekávat vaši kladnou odpověď.

S úctou,

Maria Toor Pakay Wazir, profesionální squashová hráčka.

Dojatý Power odpověděl a Pakay brzy seděla v letadle do Kanady. „Je to neuvěřitelné,“ říká Power. „Odletěla jen kvůli té naději, kterou jsem jí dal. Jinak měla jenom jednosměrnou letenku, dvě stě babek a můj emailový slib.“

foto: Squashsite.com (Liberty Bell Open 2015)

Tento rok se čtyřiadvacetileté Pákistánce po sportovní stránce daří. V lednu vybojovala na pensylvánském Liberty Bell Open druhé místo, když ve finále podlehla Britce Tomlinsonové 1:3 na sety. A na únorovém Delaware Open, kde o postup do hlavní soutěže musela bojovat v kvalifikaci, se jí podařilo dosáhnout stejného úspěchu. V bitvě o prvenství ji tentokrát překonala Kanaďanka Samantha Cornettová také 3:1. V měsíci březnu Maria poskočila o třináct pozic na žebříčku profesionálních squashistek vzhůru. Držme této pilné a talentované hráčce palce, ať její kariéra dále stoupá strmě vzhůru.

překlad: Jiří Hron
zdroj: www.cnn.com

Zobrazit komentáře »