aDSC_6658 aDSC_6658
aDSC_9117 aDSC_9117

Statistika LETů a STROKů

26.04.2015 22:54

Zastavování hry pohledem statistik

Squash se mohl už dávno dostat na olympiádu, kdyby nejlepší světoví squashisti hráli tak, aby do sebe pořád nenaráželi. Možná si říkáte, že je to poněkud odvážné tvrzení, ale právě v tomto duchu se nesly reakce na Hry Commonwealthu konané v roce 2002 v Manchesteru. Ostatně, v jakém jiném sportu dochází tak často k opakování jednotlivých úseků hry?

Podívejme se na olympijské sporty: atletika, vodní sporty, gymnastika, cyklistika, basketbal, fotbal, tenis, volejbal, lukostřelba, badminton, box, judo, veslování, střelba, stolní tenis, vzpírání, kanoistika, jezdectví, šerm, házená, pozemní hokej, jachting, taekwondo, triatlon, zápas, moderní pětiboj, golf a rugby.    

Vyberte si kterýkoli z uvedených. Šance na to, že v nich běžně uvidíte opakování výměny, kola či čehokoli jiného, není příliš velká, že ne? Pro squash to tedy představuje poměrně problém. Jak je vážný? Při uvažování nad odpovědí musíme vzít v potaz pět klíčových otázek:

1)      Jak často se zastavuje hra?

2)      Jak časté zastavování hry se hodnotí jako přijatelné?

3)      Proč hráči hru zastavují?

4)      Co s tím lze dělat?

5)      Jakou hru chceme na kurtech vidět?

1) Jak často se zastavuje hra?

Touto otázkou se zabýval předseda komise rozhodčích WSF Roy Gingell (s menší podporou od časopisu Squash Player). Na loňském mistrovství světa instruoval rozhodčí, sesbíral data a zde jsou výsledky (celkové statistiky naleznete na squashplayer.co.uk/rules):

VERDIKTY ROZHODČÍCH

Turnaj: Mistrovství světa ve squashi 2014, Katar

Zápasy: 79 (včetně kvalifikace)

Celkový počet bodů: 4 983

Celkový počet minut: 3 729

Lety: 920 (62 %)

No lety: 267 (18 %)

Stroky: 305 (20 %)

Celkový počet verdiktů: 1 492

Průměrný počet bodů na jeden verdikt: 3,34

2) Jak časté zastavování hry se hodnotí jako přijatelné?

Položili jsme tuto otázku několika čelním squashovým funkcionářům, odpovědí však bylo jen rozpačité mlčení. Nikdo to vlastně neví. Čísla ze světového šampionátu nám ale poskytují alespoň orientační hodnotu: v průměru připadá na tři získané body jedno zastavení hry, ale jak ukazují dané statistiky, může to být o hodně více i o hodně méně.

3) Proč hráči hru zastavují?

Znovu platí, že to nikdo s jistotou neví. K odpovědi na tuto otázku by bylo potřeba podrobnějšího zkoumání: zastavují hráči hru z důvodu bezpečnosti? Nebo proto, že opravdu nemohou odehrát míček? Anebo chtějí prostě získat výhodu tím, že žádají o let v obtížných situacích nebo se pokoušejí vymodlit si na rozhodčím stroke?

Po mnoho let platilo to, čemu se říkalo „striktní“ koncepce rozhodování. To zní dobře, ne? Bylo to stejně dobré, jako kdyby se pískala penalta pokaždé, když se fotbalista skácí uvnitř pokutového území. Ve squashi tak na základě této koncepce můžeme stále vidět „honbu za stroky“, a to zvláště v několika případech:

  • při bránění ve hře na přední stěnu, hlavně na forhendové straně
  • kdykoliv hráč může „chytit“ soupeře během svého švihu
  • při odehrávání nepřesných míčků ze středu kurtu, kdy si hráči dělají až příliš prostoru kolem sebe a připravují se na úder s velkým předstihem
  • když hráč brání soupeři po jeho úderu v návratu na téčko

4) Co s tím lze dělat?

Ze všeho nejdřív by skutečně měla být vypracována analýza, ale ve snaze zvýšit plynulost hry už vstoupila v platnost některá opatření. Například se klade důraz na to, aby rozhodčí nedávali lety v případech minimálního bránění. Přísnější posuzování těchto situací ale není všelék, protože s sebou nese i řadu potíží – hráči nebyli na opatření upozorněni, udělují se neregulérní no lety a soupeři se snaží nenápadně jeden druhému blokovat přístup k míčku.

Srovnejme nyní údaje z Bermuda World Open 2007 s těmi z loňského mistrovství světa v Kataru (na BWO startovalo 32 hráčů, kdežto na MS 64; první kolo MS tak bylo ze srovnání vynecháno):

VERDIKTY ROZHODČÍCH

 

BWO 2007

MS 2014

 Zápasy

31

31

 Sety

116

115

 Body

1917

2068

 Verdikty

959

643

 Počet bodů na jeden verdikt

2

3,2

Zaznamenáváme sice značný pokles v četnosti verdiktů, ta ale stále představuje zásadní problém. Z celkových statistik je také možné vyčíst data týkající se jednotlivých hráčů. Kdo měl možnost vidět čísla z kontroverzního zápasu mezi Borjou Golanem a Faresem Dessoukim na China Open, nebude překvapený údajem z jejich dalšího duelu na světovém šampionátu, kdy na jedno zastavení hry připadlo pouhých 1,68 bodu!   

Bylo by také zajímavé pozorovat, jak se statistiky jednotlivých hráčů proměňují v čase. Pak byste začali rozumět tomu, v čem to všechno vězí. Je stěžejní otázkou, zda PSA dokáže do řešení této problematiky zapojit i hráče samotné. Hodit všechno na rozhodčí je samozřejmě snadné, ale nakonec to vždy bude o tom, co je přijatelné pro hráčskou komunitu (a jak moc chtějí sami squashisti pomoct svému sportu dostat se na olympiádu).

5) Jakou hru chceme na kurtech vidět?

Koncepce rozhodování může motivovat hráče, aby se snažili více hrát, pokud se díky ní přestanou rozdávat lety a stroky jako na běžícím páse a dostat bod od rozhodčího bude těžší než si ho vybojovat přímo ve hře.

Nakonec ale stejně musíme dospět k nějaké obecně shodě na tom, jakou hru chceme na kurtech vidět. Pro začátek by stačilo, aby byla spravedlivě posouzena každá výměna, aby si hráči zvykli na minimální bránění a pokračovali ve hře, aby rozhodčí do hry zasahovali co nejméně a aby hráči získávali body tím, že si sami vyhrají výměnu, ne jako dárek od rozhodčího.

Koncepce rozhodování musí posílit kulturu plynulé hry. Až potom bude jasné, jak často je skutečně potřeba hru zastavovat. Závisí to ale stejně tak na hráčích, jako na rozhodčích.

překlad: Jiří Hron
zdroj: squashplayer.co.uk

 

 



Zobrazit komentáře »
« Skrýt komentáře

Komentáře k článku

Přidat komentář
Jméno:
Opiště prosím kód captcha
pozn.: šedá - neregistrovaný uživatel, zelená - registrovaný uživatel, červená - administrátor


Další články v této sekci

Dále čtěte na SquashPage.net