Vztahy mezi lidmi propojují důležitou síť, která utváří společnost. Každý člověk v ní hraje určitou roli, která je napojena na svůj protějšek s odlišnou či stejnou rolí např. rodič-dítě, učitel-žák, kamarád-kamarád apod. Pojďme se nyní podívat na vztah squashového trenéra a „jeho“ hráče. Pozorný čtenář si jistě povšiml onoho ostnu symbolizovaného uvozovkami. Má vůbec trenér nárok na nějakou formu „vlastnictví“ svého svěřence? Jak vlastně vzniká a probíhá tento zajímavý vztah? Proč někdy vznikne mezi hráčem a koučem celoživotní přátelství a jindy skončí po pár lekcích?

Navázání kontaktu – zlomový bod pro úspěšnou spolupráci

Všichni to známe: na recepci squashcentra dorazí klient s dotazem, zda je možné získat kontakt na místního trenéra. Úvodní hodina začíná zpravidla rozhovorem, jehož cílem je vzájemné poznání, oťukání a z hlediska tréninku veledůležité zjištění, co vlastně klient žádá. Typickým přáním je „naučit se základy“. Kvalitní kouč se v tuto chvíli také nezapomene zeptat na časové možnosti, očekávání, ambice a postupně (někdy musí hodně „dolovat“) získá konkrétnější představu o motivaci a cílech klienta. Všimněme si ale, že rozhovor je veden velmi jednostranně, jde vždy na prvním místě o klienta. Myslím, že trenér-profesionál by v tuto chvíli měl říci také něco o sobě, o své představě a svých zásadách. Vlastně tím napojí první vlákno oné vzájemně propojené „nervové“ sítě. Signály v této síti poprvé létají oběma směry. Myslím, že ztráta klienta v rané fázi společné práce často ztroskotá na nepochopení přání klienta nebo na jisté odtažitosti či pohodlnosti kouče, který jde jen „napalovat“. Jak já to slovo „napalovat“ nesnáším! Považuji ho za velkou degradaci trenérské práce.

Rady pro komerční klienty:

1)      Zjistěte si o svém trenérovi co nejvíce informací
2)      Nebojte se si stanovit konkrétnější cíl
3)      Dobře si všimněte, zda trénink probíhá smysluplně
4)      Pokud se jedná jen o „napalování“, utíkejte k jinému trenérovi!

Rady pro trenéry komerčních klientů:

1)      Sdělte základní informace o sobě
2)      Buďte otevření, ale ne vlezlí
3)      Netlačte na klienta, respektujte jeho přání – často si chtějí prostě jen zahrát
4)      Nezapomeňte, že smyslem Vaší práce je pozitivní změna u klienta (zlepšování)

Kromě „komerčních“ klientů jsou zde klienti „sportovní“, tj. závodníci a junioři. Závodníci obvykle mají konkrétní cíle a spolupráce je v tomto směru snazší, jiné je tomu u dětí, které samozřejmě nemají jasnou představu o budoucnosti, první kontakt a komunikaci s trenérem tedy zajišťují rodiče. Hned na počátku tréninkového procesu je tedy nutné rodiče požádat, aby maximálně podporovali své dítě, ale nepletli se do tréninkového procesu. Nejtěžší bude je přesvědčit, že vše chce svůj čas! Pokud rodič nechápe, že se nejedná o něj, jste vy, ale hlavně mladý hráč v pasti!

Rada pro rodiče mladých hráčů:

1)      Zjistěte si o svém trenérovi co nejvíce informací
2)      Respektujte, že trénink a výsledky hráče jsou odpovědností trenéra
3)      Buďte trpěliví, nechtějte výsledky okamžitě
4)      Nezapomeňte, že jde o Vaše dítě a ne o Vás!

Rady pro trenéry juniorů:

1)      Buďte otevření a důslední
2)      Trvejte na tom, že trénink je Vaše odpovědnost!
3)      Vítězství Vám nepatří, ale prohra je Vaše starost!
4)      Nezapomeňte, že jde o rozvoj dítěte a ne o Vás!

Kristýna Fialová, Shaun Moxham

Udržení klienta – není takový problém, jak se na první pohled zdá

Na každý vztah musejí být alespoň dva. Je samozřejmě otázkou, zda klient stojí o nějaké bližší navázaní vztahu. Moje zkušenost je ale taková, že vztah kouče a hráče musí být založen na vzájemném porozumění, respektu a upřímnosti. Na prvním místě ale v tomto vztahu musí být hráč a jeho potenciál. Jsou trenéři-diktátoři, kteří dokonce přátelství vylučují jako překážku výkonům a výsledkům. S tím nesouhlasím. V určité chvíli musí trenér přitlačit a nebát se jít do konfliktu. Ostatně stres (v dobrém slova smyslu, tedy zátěž) je základním adaptačním podnětem pro pozitivní změny v tréninkovém procesu.  Dávkování tohoto stresu (a odpočinku) je ovšem alchymie.  

Jak tedy udržet komerčního klienta? Především respektovat jeho přání a jeho motivaci. Pokud je jeho motivem pouze zábava, musí trenér zvážit, zda je to práce pro něho. Většina českých koučů je spíše komerčně zcela závislá na klientech, je tedy třeba hledat takovou náplň lekcí, která by hráče bavila a zároveň ho posunula kupředu. Špičkoví sportovní trenéři by se ovšem neměli bát takového klienta odmítnout a doporučit mu např. svého asistenta (často schopného mladého hráče, který bude ideálním sparingpartnerem).

Jak udržet sportovce či juniora? Shaun Moxham tvrdí (a není sám), že hlavní kritériem úspěšného trenéra jsou výsledky. Zde tedy máte odpověď. I když sám Shaun ihned dodává, že jsou to výsledky dosahované v tréninku (postupné plnění tréninkových cílů a překonávání limitů), které pak povedou i k úspěchu v soutěži. Problém je opět u soutěžních výsledků dětí. Brzké či dokonce okamžité vítězení za každou cenu by v počátku nemělo být cílem. Něco jiného je to v tréninku. Pokud je dítě líné, těžko ho můžeme pochválit.

Nejbolestnějším je pro trenéra odchod hráče z klubu či k jinému trenérovi. Nejhorší je to u dětí. Opět zde musím říci, že dítě trenérovi nepatří a měl by odchod respektovat a „nechat ho jít“. Moje zkušenost s tímto problémem je několikanásobná. Ale velkým zadostiučiněním je mi to, že všechny děti, které mi „uprchly“, se ke spolupráci se mnou opět po čase vrátily. Za největší úspěch pak považuji to, že všichni mí svěřenci hrají squash dodnes a mají ho rádi.

Rady pro hráče i trenéry:

1)      Buďte upřímní a respektujte se navzájem!
2)      Přátelství není prioritou, ale vytváří se postupně a může pomoci k společnému vítězství!
3)      Vztah hráče a trenéra je vlastně efektivní týmová práce v individualistickém sportu!

Jan Roll, squashový trenér, www.janroll.cz