aDSC_6658 aDSC_6658
aDSC_2332 aDSC_2332

Zkušenost se nedá ničím nahradit

26.10.2014 17:48

Plná verze rozhovoru s Tomášem Fořterem dostupná zde. Tomášovi moc děkujeme za čas, který rozhovoru věnoval a přejeme mu spoustu dalších zážitků u kurtu i na něm :-).

Praha – Jednou z novinek v domácích extraligových zápasech je angažování kvalifikovaných squashových rozhodčích. Umět správně rozhodovat squashový zápas vyžaduje nejen dobrou znalost pravidel, ale také spoustu praxe. Pravidla pro zhodnocení odehrané výměny ve squashi jsou o mnoho složitější, než třeba v tenise. V rámci hry se nezohledňuje pouze zahrání autu, ale také to, zda hráč na kurtě svému soupeři „překážel“ v přímé cestě k míči. Takové posouzení situace logicky vnáší do výsledného verdiktu rozhodčího i jeho subjektivní názor. Na to, jak vnímá práci a postavení rozhodčích v dnešním squashi, jsme se zeptali mezinárodního arbitra Tomáše Fořtera.

Tomáši, jak se člověk stane jedním z 24 rozhodčích Světové squashové federace?

Začalo to tak, že mi v roce 2000 nabídl Jan Pajer (tehdy jediný rozhodčí u nás s mezinárodními zkušenostmi), jestli s ním nechci jet na ME družstev jako rozhodčí, protože ČASQ musela poprvé vyslat dva rozhodčí. Tvrdil mi, že mě viděl rozhodovat, že umím anglicky a že to určitě zvládnu. Když navíc uvedl, že budu mít možnost vidět v akci řadu hráčů světové špičky, souhlasil jsem. V dalších pár letech jsem se pravidelně účastnil ME družstev, pískal řadu domácích zápasů a turnajů a postupně se zlepšoval. Hodnotitelé rozhodčích mi pak začali stále častěji tvrdit, že mají pocit, že bych to jako rozhodčí mohl někam dotáhnout, a že bych se měl rozhodování věnovat trochu vážněji. Souhlasil jsem a s tím přišly postupně i pozvánky na další a další turnaje a na nich další kladná hodnocení. V roce 2010 následoval zisk statutu „Regional referee“ a v letošním roce „WSF referee“.

V zásadě potřebujete „odpískat“ velké množství zápasů na vysoké úrovni a získat přitom velký počet kladných hodnocení vašich výkonů. Zkušenost ze zápasů hráčů světové špičky se nedá ničím nahradit. Můžete umět pravidla nazpaměť, ale tlak, kterému je rozhodčí vystaven v důležitých zápasech špičkových hráčů, před davy diváků jak u kurtu, tak prostřednictvím přímého přenosu po celém světě, musí rozhodčí zažít a zvyknout si na něj. Pak je schopen na této úrovni fungovat. Pro nás, kteří nemáme angličtinu (ve které veškeré rozhodování probíhá) jako svůj rodný jazyk, je to ještě o něco složitější.

Co je pro tebe na práci rozhodčího přitažlivé?

Jak jsem již zmínil v předchozí odpovědi, na začátku mé kariéry rozhodčího byla možnost vidět v akci špičkové hráče a to je mojí největší motivací dodnes. Jako rozhodčí máte vždy, nebo aspoň většinou, nejlepší místo za kurtem a máte možnost vidět zápasy nejlepších z první ruky. To mě nikdy nepřestane bavit. To, že přitom cestujete a poznáváte spoustu zajímavých míst a lidí po celém světě, také není k zahození.

Může si mezinárodní rozhodčí vybírat, na jaký turnaj pojede rozhodovat?

Tak trochu. Ze Světové nebo Evropské federace squashe dostávám pozvánky k účasti na turnajích a je na mně, zda je využiju nebo ne. Samozřejmě z časových důvodů není možné absolvovat všechno. Není to tedy úplně tak, že bych si mohl vybrat ze všech turnajů, kam chci jet, vybírám si z těch, co mi nabídnou.

Máš nějaký svůj oblíbený?

Obecně mám velmi rád týmové akce typu ME nebo MS. Nadšený jsem naposledy byl z Indie, kde jsem byl na letošním akademickém MS. Byť je první návštěva Indie pro Evropana trochu kulturní šok, tak pohostinnost Indů byla neuvěřitelná a byla to asi nejzajímavější zkušenost, kterou jsem za svojí kariéru udělal. Za nejlépe zorganizovaný turnaj, kterého jsem se účastnil, považuji MS mužských družstev 2011 v německém Paderbornu, kde byla při zápase domácích Němců s pozdějšími mistry světa z Egypta nejlepší atmosféra, jakou jsem na squashi zažil. Z nejprestižnějších turnajů jednotlivců jsem toho zase tolik neabsolvoval, abych mohl zasvěceně hodnotit. Každý z turnajů, kde jsem byl, má svojí atmosféru a je něčím zajímavý.

V rámci velkých turnajů zápas neposuzuje pouze jeden arbitr. Kolik vás je a proč?

Na velkých turnajích zápas rozhodují tři rozhodčí u kurtu. Zápas jako hlavní řídí ten, který sedí uprostřed. Po jeho pravé a levé ruce vždy o jednu řadu sedadel před ním má další dva rozhodčí. Systém funguje tak, že jakékoliv rozhodnutí rozhodují nezávisle na sobě všichni tři a hlavní rozhodčí, který vidí rozhodnutí svých dvou kolegů (prostřednictvím speciálních karet nebo signálů rukou), pak ohlásí jako finální rozhodnutí to, na kterém se shodla většina. Když dojde k tomu, že každý z trojice má jiný názor (není to moc obvyklé a časté, ale ve výjimečných případech se to stává), je konečným rozhodnutím let a výměna se opakuje. Kromě těchto tří rozhodčích na největších turnajích, kde to umožňuje technika a které jsou přenášeny squashovou televizí PSA SquashTV, funguje ještě čtvrtý – tzv. video rozhodčí. K němu se mohou hráči za určitých podmínek odvolat, jestliže nesouhlasí s výrokem rozhodčích u kurtu v otázce posouzení bránění ve hře. On má možnost prohlédnout si situaci zpomaleně z několika úhlů (totéž, co on vidí v tu chvíli i hráči na kurtu a diváci jak u kurtu, tak i u televizních obrazovek) a následně rozhodne. Toto jeho rozhodnutí je pak konečné.

Čeho se musí hlavní rozhodčí v utkání nejvíce vyvarovat?

Hlavním úkolem rozhodčího je zajistit, aby výsledek každé výměny, a tím i celého zápasu, byl férový. Věcí, kterých se přitom musí vyvarovat, je celá řada. Nesmíte nadržovat jednomu z hráčů, nesmíte se nechat ovlivnit předchozími rozhodnutími nebo reakcemi hráčů a diváků, nesmíte ztratit rozvahu a kontrolu nad chováním hráčů a celým zápasem. Ale při zápase je důležité myslet na věci, které máte udělat, a ne na ty, které udělat nemáte.

Sedíte v hledišti mezi diváky. Zažil jsi tam někdy jako sudí něco nebezpečného?

Vyloženě nebezpečnou situaci jsem na vlastní kůži nezažil, ale slyšel jsem kolegy vyprávět, že v 90. letech to bývalo celkem nebezpečné v Egyptě. Po prohraných zápasech jejich tehdejší hvězdy Ahmeda Barady prý docházelo z řad nespokojených fanoušků k vyhrožování rozhodčím.

Na domácí squashové scéně často vídáme situaci, kdy hráč s rozhodčím diskutuje a domáhá se změny výroku. Považuješ to za přípustné?

Ne, jakékoliv nadbytečné diskuse nemají na kurtu co dělat. Samozřejmě, hráč má právo se rozhodčího zeptat na důvod jeho rozhodnutí, ten mu má stručně odpovědět, ale tím to má také skončit. Jakékoliv pokračování v diskusi by mělo být rozhodčím trestáno.

Jaká je podle tebe úroveň rozhodčích v nižších domácích ligových soutěžích?

Úroveň je velmi různá. Řada lidí má pro rozhodování cit a „píská“ docela dobře, ale u řady hráčů tomu tak není. Obecně hráči, kteří na většině turnajů nebo v lize fungují jako rozhodčí, pravidla a povinnosti rozhodčího příliš dobře neznají a jejich rozhodování podle toho vypadá.

Co se dá dělat, aby se to zlepšilo?

Je třeba hráče v této oblasti vzdělávat. V rámci ČASQ jsme připravili projekt vzdělávání rozhodčích, který by se měl již v této sezóně rozběhnout a jehož cílem je zvýšit úroveň rozhodování v našich domácích soutěžích.

O víkendu skončil ve Philadelphii U.S. Open 2014. Jeden z předních světových hráčů v semifinále turnaje utržil „conduct stroke“, což vídáme zřídkakdy. O co se jedná?

Jedná se o trestný bod, který udělí rozhodčí za překročení určitého pravidla, nejčastěji toho o chování hráčů na kurtu. Výsledkem je, že soupeř hráče, který se provinil, získá bod. V případě zmiňovaného semifinále US Open „vyfasoval“ trestný bod úřadující mistr světa Nick Matthew z Anglie za to, že se po oznámení rozhodnutí (v tomto případě navíc po rozhodnutí video rozhodčího) stále snažil pokračovat v diskusi s rozhodčím. Ten mu nejdříve udělil napomenutí, ale když i přesto stále pokračoval, potrestal ho trestným bodem. Rozhodčí tedy postupoval přesně tak, jak jsem zmínil v jedné z předchozích odpovědí.

Pamatuješ si, kdy ty sám jsi naposledy přistoupil k takovému rozhodnutí?

Z hlavy si to nepamatuji, bylo to již před nějakou dobou. Stává se to celkem výjimečně.

Existují hráči, se kterými jsou obvykle problémy a které na rozhodcovské listině nevidíš příliš rád?

Určitě existují. Většinou jsou to hráči, kteří svým ne vždy správným pohybem často způsobují bránění ve hře nebo kteří mají tendenci přehnaně diskutovat s rozhodčím. Najdete je mezi hráči světové špičky i mezi hráči českými. Důležité je, aby rozhodčí dokázal identifikovat příčinu problémů, hráče patřičně instruoval a následně to také při svém rozhodování převedl do praxe a v případě opakování hráče patřičně potrestal. Pak se i takový zápas dá dobře zvládnout, ale určitě to není vůbec jednoduché.

A co naopak nějaký rozený gentleman, kterého je radost „pískat“?

Samozřejmě i takoví jsou. Za příklad ze světové špičky mohu dát Egypťana Ramyho Ashoura, který je nejenom fenomenální hráč, ale jeho chování a přístup ke hře může sloužit všem squashistům za vzor. V jeho zápasech najdete jen minimální počet přerušení hry z důvodu bránění ve hře.

Dnes už i ve squashi můžeme vidět použití „jestřábího oka“.  Jaký je tvůj názor na něj?

Ve squashi nemáme „jestřábí oko“, jak ho sportovní fanoušci znají z tenisu, kde rozhoduje, zda míč byl v kurtu nebo ne. U nás mají hráči na největších turnajích za určitých podmínek možnost odvolat se k tzv. video rozhodčímu (viz. výše), když mají pocit, že situace bránění ve hře nebyla správně posouzena rozhodčími u kurtu. Video (zatím) neumožňuje vždy se stoprocentní jistou určit, zda byl míč dobrý nebo ne. Zda se např. dotkl tinu nebo čáry, a tím pádem byl dolů nebo out, nebo zda jej hráč odehrál v souladu s pravidly po prvním dopadu na zem. Z toho důvodu jej hráči nemohou v těchto situacích využít.  Možnost hráčů odvolat se k video rozhodčímu vítám. Považuji to za výborný prostředek k eliminaci zbytečných diskusí mezi hráči a rozhodčím a také za skvělý výchovný a vzdělávací prostředek pro diváky a fanoušky (a samozřejmě i samotné rozhodčí), protože situace je zpomaleně ukázána z různých úhlů a většinou, záměrně neříkám, že vždy, protože tomu tak bohužel není, je správně vysvětlena komentátory.

Vyměníš ty sám někdy tužku a papír za raketu a vydáš se jako hráč na kurt?

Vyměním, ale bohužel to zdaleka není tak často jako dříve.  Ale chci to napravit a plánuji hrát častěji, než v posledních několika letech, kdy jsem se na kurt moc nedostal.

text: Irena Vanišová



Zobrazit komentáře »
« Skrýt komentáře

Komentáře k článku

Přidat komentář
Jméno:
Opiště prosím kód captcha
pozn.: šedá - neregistrovaný uživatel, zelená - registrovaný uživatel, červená - administrátor


Další články v této sekci

Dále čtěte na SquashPage.net