V polovině října ovládli squashové US Open ve Filadelfii Egypťané Ali Farag a Nour El Tayebová. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního – egyptské hráče a hráčky vídáme s těmi nejcennějšími trofejemi v rukou poměrně často –, kdyby se nejednalo o manželský pár a kdyby ve svých finálových zápasech nezvítězili ve stejný den. Jejich příběhu se v dalším ze svých článků pro server theguardian.com věnuje James Willstrop.

foto: Steve Line/SquashPics PSA

Když Nour El Tayebová a Ali Farag před časem zvedli nad hlavu trofeje pro vítěze US Open, celý squashový svět věděl, že tím dosáhli určitého milníku. Pocházejí ze stejné země a nyní sdílejí i stejnou domácnost. Těmto dvěma Egypťanům, kteří se loni v létě vzali, se v posledních letech daří na kurtech čím dál víc, ale ani o jednom se nedá tvrdit, že by sbíral tituly jako na běžícím páse. Ani Tayebová, ani Farag nikdy nedosáhli na trofej z těch nejvýznamnějších turnajů světové série – až do letošního čtrnáctého října, kdy ji za vzájemné podpory vybojovali oba ve stejný den. Stali se tak jediným manželským párem ve sportovních dějinách, jenž získal v ten samý den titul ve dvouhře na prestižním světovém turnaji.

Squashoví hráči i fanoušci tento jedinečný úspěch ocenili, přestože si někteří možná mysleli, že alespoň jednu trofej mohli manželé sportovně přenechat někomu jinému… To, co jako rodina dokázali oba Egypťané, je mnohem vzácnější, než když se něco podobného povede pokrevním příbuzným. Bratři Bryanové nebo sestry Williamsovy těží ze stejné genetické výbavy a z výchovy, které se jim dostalo. Bratři Elshorbagyové nebo sestry Grinhamovy se ve squashi dostali v posledních letech mezi ty nejlepší na světě – a to je samozřejmě obrovský úspěch –, ale když se dva lidé potkají víceméně náhodou, zamilují se a poté v ten samý den poprvé ovládnou prestižní turnaj v daném sportu, je to skutečně něco výjimečného.

Lidé pak s oblibou a jistou sentimentalitou mluví o „osudu“ a o tom, že má někdo úspěch „vepsaný ve hvězdách“, ale tento dvojitý triumf je výsledkem zarputilosti, odhodlání a zodpovědného životního stylu obou squashistů. Jsou charismatičtí, nadšení, pozitivní a jejich inteligenci jak na kurtu, tak mimo něj by jim mohl leckdo závidět. Squashi by také v dalších letech mohli přinést více popularity – jsou oblíbení u hráčů i diváků, a Farag navíc letos podruhé získal ocenění Spirit of Squash, které sami hráči udělují nejférovějšímu a nejsympatičtějšímu squashistovi na okruhu.

Tayebová i Farag studovali na vysoké škole, zatímco objížděli turnaje všude po světě, a skloubit tyto dvě činnosti rozhodně není jen tak. Hrát squash na té nejvyšší úrovni je samo o sobě neuvěřitelně náročné, a když k tomu člověk navíc v zásadním období kariéry navštěvuje univerzitu, je to skutečně obdivuhodné. Farag vystudoval strojní inženýrství na Harvardu a jeho vyučující asi nebyli zrovna nadšení, když pravidelně vynechával přednášky kvůli tréninkům. Harvard je jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, takže je svým způsobem příznačné, že svůj největší dosavadní sportovní úspěch zaznamenal mladý Egypťan právě na US Open.

El Tayebová je divácky velice atraktivní hráčka. Zdobí ji aktivní a elegantní styl, velká šikovnost, výbušnost a skvělý pohyb. Její rybičky a další akrobatické kousky pravidelně přivádějí komentátory SquashTV do úžasu. Také ukázala nesmírnou houževnatost, když se dokázala vrátit na kurty poté, co jí kariéru v roce 2015 zbrzdilo vážné zranění ramene.

Obě finále letošního US Open následovala krátce po sobě, takže si Farag musel najít čas na to, aby se připravil na svůj zápas a zároveň podpořil Tayebovou během toho jejího. Nemohl utkání své ženy zmeškat úplně, ale zároveň se musel soustředit na nejdůležitější finále své kariéry. Nour byla ráda, že hraje první: „Díky bohu, že to budu mít za sebou dřív a budu mu moct v klidu fandit,“ prohlásila před zápasem.

Její manžel fandil tak, že ho to stálo energie na dva zápasy, ale nikterak to neovlivnilo jeho výkon proti loňskému vítězi turnaje, Mohamedu Elshorbagymu. Farag předvedl impozantní hru a triumf manželky ho poháněl dopředu jako raketový motor. Když získal poslední bod, vyhledal ji v přední řadě pohledem – Tayebová ho nejdříve nechala, aby si okamžik vítězství dosyta vychutnal, a poté se k němu pomalu, skoro až nesměle po nějaké chvíli připojila. Ne vždy člověk dokáže zvítězit s takovou důstojností.

Pokud se Tayebové s Faragem nepodaří stejný kousek na British Open nebo na světovém šampionátu, větší společný sportovní úspěch už asi tento zamilovaný pár nečeká. Podobná manželství těch nejlepších sportovců svět zná – důkazem budiž třeba Steffi Grafová a Andre Agassi –, ale žádná dvojice neprožila takový večer jako tito Egypťané. Faragova úspěšná sezóna navíc pokračuje: dostal se do finále St. George’s Hill Classic a Hong Kong Open, ale v obou utkáních jej porazil Mohamed Elshorbagy. Tayebová se od té doby účastnila Carol Weymuller Open a Hong Kong Open, ale prošla nejvýš do čtvrtfinále. Doma si ale bezpochyby oba našli pár chvil, aby společný triumf oslavili. A nyní už se mohou v klidu věnovat každodenním manželským radostem a strastem, třeba hádkám o to, kdo vynese koš.

překlad: Jiří Hron
zdroj: theguardian.com