Fantastické letošní výkony a zisk nejslavnějšího titulu šampiona British Open 2014 mi připomněli, že bych měl napsat o Gregovi, současné světové jedničce. Francouzský squashista patří do skvělé generace spolu s Jamesem Willstropem, Karimem Darwishem a také s Janem Koukalem. Greg se často vyskytuje v ČR díky přítelkyni Veronice Koukalové, se kterou má syna Nolana. V červnu se má konat svatba.
- jméno: Grégory Gaultier
- země: Francie
- věk: 32
- trénuje v: nyní ho můžeme často vidět trénovat v Praze na Strahově
- nevyšší postavení na žebříčku PSA: 1 (2009, 2014)
- raketa: Dunlop
- poznávací znamení: „Když se ‚Goltík‘ začne hádat s rozhodčím, zápas je v …, ehm prohraný!“
Trochu historie
Gregory se narodil 23. 12. 1982 v městě Épinal na severovýchodě Francie. Se squashem začal dle svých slov již ve čtyřech letech. Již v juniorských kategoriích naznačil mimořádný talent, který dokázal zúročit v letech 2000 a 2001, kdy vyhrál ME juniorů. Zvítězil na juniorském British Open a v roce 2000 také postoupil až do finále Mistrovství světa juniorů, kde podlehl pozdější světové jedničce Egypťanovi Karimu Darwishovi 0:3. Již v roce 1999 se dal na profesionální kariéru. V roce 2003 vybojoval rozhodující bod v semifinále MS týmů proti Angličanovi Lee Beachillovi (tehdejší světové jedničce), tým Francie později skončil druhý, ale o Gregovi a jeho předpokladech už nikdo nepochyboval. V roce 2006 se konalo MS v Egyptě nedaleko pyramid na venkovním kurtě. Přesto, že na kurtu byl písek a hráči si stěžovali na kluzký povrch, dokázal porazit obhajujícího Amra Shabanu a ve finále se střetl s Davidem Palmerem z Austrálie. Vedl již 2:0 na sety, přesto nakonec podlehl 2:3. V roce 2007 zvítězil na British Open, když ve finále porazil svého velkého kamaráda a krajana Thierry Lincoua 3:1. Do finále MS se probojoval ještě třikrát, o rok později, ale to už si Amr Shabana pohlídal (0:3), a také v roce 2011 a 2013 v obou podlehl Nicku Matthewovi (1:3, resp. 2:3). Titul mistra světa se zdá být pro něho prokletý. Je to navíc poslední z „velké trojky“ cílů k dosažení squashové nesmrtelnosti, protože světovou jedničkou se stal v listopadu 2009 a znovu letos v květnu. Posledním velkým získaným titulem je právě skončivší British Open, na kterém hrál naprosto famózně, dokázal porazit Ramyho v semifinále 3:1 (pravda, zraněného - opět), a ve finále úřadujícího mistra světa „Vlka“ Matthewa. Při interview po skončení finále, při kterém sotva stál na nohou, sdělil všem, jak obtížné je snášet tlak, který na sobě vrcholní squashisté nesou. Noc před finále byl údajně tak nervózní, že spal pouhé 3 hodiny, přesto předvedl skvělý 100% koncentrovaný výkon a zaslouženě vyhrál 3:0!
Přednosti pohledem squashového kouče
Jeho předností je kombinace neskutečné rychlosti a síly, a kontroly úderů. Doslova irituje své protihráče (zejména Jamese Willstropa) tím, jak perfektně ovládá téčko. Popsal bych to tak, že stále překáží, když ale zastavíte hru, nikde nikdo (NO LET, maximálně YES LET). Je nesmírně chytrý a dokáže diváky snadno dostat na svou stranu svými vtipnými poznámkami a nenapodobitelnou francouzskou angličtinou (slovo „akcent“ je tady příliš slabé :-) ).
Slabiny či slušelo by se spíše říci méně silné stránky
Prokletím „francouzského generála“ je jeho temperament. Zatímco Jonathon Power, svá extempore s rozhodčími používal zcela záměrně, aby své soupeře „rozhodil“ (zejména David Palmer ho za to „miloval“), Greg kvůli tomu ztrácí vyhrané zápasy. Zdá se, že letos je to lepší. Uvědomil jsem si to, při finále letošního BO, kdy chtěl původně poměrně jasné rozhodnutí nechat přezkoumat videorozhodčím (video review), pak ale mrkl na své kouče Renana Lavigne a Mathieu Benoita, kteří na něj zuřivě gestikulovali, aby to nedělal, a zase se uklidnil a odvolal svou žádost. Zápas pak dohrál s přehledem a značně unaveného Nicka Matthewa porazil 3:0.
Technická či taktická „specialitka“
Skvělý pohyb, který mu umožňuje ovládat „T“ a přitom psychicky „pocuchat“ nervy soupeři. Zajímavostí je také jeho topspinový (counter) drop.
Závěrem
Greg patří jednoznačně mezi největší talenty squashové historie. Kdyby se naučil lépe zvládat svůj temperament již dříve, mohl světovému squashi již dávno dominovat. Nelze zapomenout na jeho fantastickou výměnu s Peterem Nicolem na Turnaji šampionu v New Yorku v roce 2006, pravděpodobně nejlepší výměnu, jakou jsem kdy viděl. Posuďte sami:
Autor: Jan Roll, www.janroll.cz
Zdroje: