Pokud chodíte běhat, na spinning nebo zkrátka jezdíte na kole, jistě jste již zkusili dát si do sluchátek nějakou svižnou a pěkně říznou muziku a jistě se vám běželo či jelo lépe. U těchto dvou jmenovaných sportů je hudba tak nějak součástí. Možná hudbu používáte jen jako zpestření cyklického sportu, když v rámci fyzické přípravy prostě běhat nebo na kolo jít musíte, i když tato činnost sama o sobě vás úplně neláká. Ale svižné rytmy mají za následek mnohem více :-).

Například Michael Phelps na OH prokazatelně poslouchal muziku ještě 1-2 minuty před skokem do bazénu a zvítězil o pouhých 7 setin sekundy, ve štafetě jeho tým pak bral zlato o pouhých 8 setin. Dodejme, že soupeři takto krátce před startem muziku neposlouchali :-). Phelps asi znal účinky rytmické hudby a byl si jich dobře vědom. Byl si také dobře vědom toho, že poslech hudby má krátkodobý účinek a proto sluchátka odložil skutečně na poslední chvíli. A skutečně – dobře zvolená hudba zvyšuje výkon údajně až o 15%! Ideální je rytmus 120 – 140 beatů za minutu a lépe, když si písničky vyberete sami. Ideální pak je, když ve vás song probudí určité vjemy či životní zkušenosti, které jste sami zažili.

Například při běhu nebo jízdě na kole je opravdu vyzkoušené, že jedinec poslouchající muziku v dostatečné hlasitosti tak, aby jí nepřehlušovalo nic kolem, podává větší výkon a zvládá těžší trénink, než si sám myslí. Zkrátka muzika nás umí řádně nadopovat a my pak posouváme vlastní hranice tréninku, případně výkonu v závodu.

Zajímavé je, že při chůzi hudba nikterak neovlivňuje rychlost chůze. Tedy alespoň podle výzkumů :-). Když možná půjdete na rychlost, pak se rádi ovlivnit necháte.

Co ale hudba a sporty jako squash? Tady platí jediné doporučení – zkuste si pustit svižnější muziku těsně před vstupem na kurt. Zaprvé z vás spadne nervozita (před zápasem) a necháte se „roztančit“, za druhé se nabudíte a vlétnete na kurt v úplně jiném rozpoložení, než bez muziky. Ale určitě není dobré si brát iPod přímo na kurt. Hlavně a především kvůli tomu, že squash je hra, při které je třeba měnit rytmus hry, potřebujete slyšet míček, pohyby, kroky, rány ... To vše vnímáte, ačkoli se na to přímo nesoustředíte a v tomto případě by pak stále stejný rytmus songů byl jen na škodu.

Závěr je tedy jednoduchý – hudba ke sportu neodmyslitelně patří a skutečně je určitou formou „dopingu“, ale hodí se spíše do tréninku a především k cyklickým sportovním aktivitám. Výborným pomocníkem je také v intervalových kondičních trénincích. Ale v raketových sportech jí lze doporučit pouze před výkonem. Proto neváhejte, sedněte si doma k počítači a vyberte si písně, co vás pořádně „nakopnou“! Vyplatí se vám to!

autor článku : Zuzana Kubáňová