Před týdnem skončila v České republice velmi vzácná akce, která přinesla všem fanouškům a hráčům squashe tři neuvěřitelné dny spojené se sledováním napínavých a místy až neuvěřitelných zápasů. Jako běžní smrtelnící jsme mohli sledovat při hře na vlastní oči takové světové hvězdy, jako jsou James Willstrop, Nick Matthew, Greg Gaultier, David Palmer, Daryl Selby ... Akce byla pořádána Českou asociací squashe a naše redakce požádala jejího předsedu, Pavla Sládečka staršího, aby nám přiblížil zákulisí celého turnaje.

 Pavel Sládeček - předseda ČASQ, hráč, trenér, kouč i fotograf

Jak se podařilo získat České republice pořádání ECC? Kolik zemí se o pořádání ucházelo?

Přidělení akce předcházela řada jednání s vedením ESF a je to dlouhodobý proces, který začíná více než rok a půl před samotnou akcí. Každá národní asociace musí připravit poměrně podrobnou a rozsáhlou prezentaci, po které následuje inspekční návštěva komisaře ESF. Soutěžní komise ESF pak vybere nejlepší nabídku a akci přidělí. Vzhledem k časovému odstupu výběrového řízení si už nevzpomínám, které země se ještě o tuto akci ucházely.

Jak dlouho se samotná akce připravuje?

Toto jsem částečně zmínil už výše, samotná příprava akce pak trvá přibližně jeden rok. V průběhu této doby se zasílají informace na ESF a zhruba půl roku před akcí jsem musel finální podobu ECC 2012 formou multimediální prezentace představit na AGM konferenci ESF v Norimberku celému vedení ESF a zástupcům všech členských zemí.

Co bylo na přípravě nejsložitější?

Vzhledem k rozsahu akce bylo složité všechno. ESF považuje ME klubů za organizačně vůbec nejnáročnější akci, protože partnery organizátora nejsou jen národní asociace, jako v případech jiných šampionátů, ale také jednotlivé kluby, jejich zástupci, sponzoři apod. Takže složitá a nepřehledná komunikace a velmi individuální požadavky týmů a účastníků. Pro mě osobně bylo nejsložitější realizovat tuto akci v “českých” podmínkách. Každodenní šoky z toho, že to, co bylo dohodnuto s partnery už neplatí nebo je jinak, si budu pamatovat ještě dlouho. Obecně musím konstatovat, že až na výjimky se na dodavatele a partnery u nás nedá příliš spolehnout, a pak je velmi složité realizovat všechno tak, jak bylo naplánováno. Navenek ale nesmí být nic poznat, což se nám doufám podařilo.

Kolik hráčů a hráček se Mistrovství Evropy účastnilo? Jak náročná byla organizace jejich ubytování?

Hráči a doprovod tvořili skupinu přibližně 200 lidí, některé týmy pak ještě doprovázeli fanoušci. Současně se šampionátem probíhalo ještě zasedání soutěžní komise ESF a inspekce pro ME masters 2013 v Praze, takže jsme se rozhodně nenudili. Největší problém byl z klubů dostat potřebné informace, které se navíc neustále měnily, včetně požadavků na to, kdo s kým bude bydlet. Protože součástí ubytování byla doprava týmů z letiště a na letiště, bylo nutné toto logisticky dobře připravit. Některé týmy se do Prahy slétaly z různých míst a v různých časech, takže ubytování byla celodenní akce. Za velký úspěch považuji obsazení ECC. Za celou historii šampionátu se nepodařilo dostat na soupisky první tři hráče světového žebříčku.

Na kolika kurtech se celé mistrovství hrálo?

Šampionát se hrál na 8 kurtech Hamr Sportu a na celoskleněném kurtu v kongresovém sále Top Hotelu. Měli jsme v Praze také jednu novinku. Skleněný kurt postavený v kongresovém sále patří Peteru Nicolovi a poprvé se zde zkoušela čelní stěna v černém provedení.

Jak velký je realizační tým pro ECC?

Realizační tým, který připravoval akci v průběhu roku, byl čtyřčlenný a během akce pak bylo nutné zapojit další členy. Touto cestou bych chtěl poděkovat všem, kteří se na akci podíleli a udělali pro její úspěch skutečné maximum. Jmenovitě Honza Mutina, Lenka Pastyrniaková, Denisa Tichá, Radim Švec, Martin Švec, Roman Švec, Bára Krejčová, Dan Kantor, Kuba Solnický, Viktor Byrtus a Petr Zatřepálek. Zároveň bych se jim chtěl omluvit, že jsem na ně během akce byl hodně tvrdý, ale věřím, že vzhledem k výsledku o jaký nám šlo, to dovedou pochopit.  

Do ČR v rámci ECC přijelo několik světových jedniček (Gaultier, Palmer, Willstrop, Matthew, Atkinson) přesto nebyly ochozy příliš zaplněné, myslíte, že v ČR není zájem o sledování squashe?

Nejsem schopen přesně identifikovat v čem je problém. Pokud budeme připravovat další akci, budu klást daleko větší důraz na masivní informace cílené přímo na kluby a hráče. Infomace jsme posílali, prezentace byla na webu ČASQ i facebooku. Abychom juniorům umožnili tuto podívanou, umístili jsme souběžně hraný juniorský turnaj do Prahy. Hodně známých tváří jsem na akci viděl, ale byl jsem překvapen, že spousta lidí, zejména z řad kvalitních hráčů a  trenérů se vůbec neobjevilo. Bohužel se vyskytly i názory, že denní vstupné ve výši 100 Kč na Hamr a 250 Kč na Hamr+Top Hotel je příliš drahé a že to bylo důvodem menší návštěvy. Toto je podle mě hodně smutné, zejména když srovnám vstupné na ECC s cenami vtupenek na jiné sportovní akce nebo do kina. Vidět v akci první tři hráče světového žebříčku je v zahraničí otázka 30-60 Euro za jeden zápas.

Byl jsem velice zklamán přístupem televizí, kde je v podstatě nutné uhradit náklady na přenos, pokud chcete akci v televizi prezentovat. Vzhledem k nákladům na akci tento požadavek přesahoval naše možnosti. Obeslali jsme několikrát před akcí i po ní všechny tisková a internetová media, ale podle mě bylo zveřejněno jen minimum informací. Dokud nebude squash olympijským sportem, bude se nám tato situace řešit dost obtížně.

Skleněný kurt tentokrát stál v hotelu Top hotel, jak jste vytipovali tuto lokalitu? Můžeme zde očekávat i další squashové domácí a zahraniční události?

Nechtěli jsme organizovat akci v obchodním centru a hledali jsme nějaké důstojnější prostory. Od mých kolegů z Prahy padaly nejrůznější návrhy, ale žádný nebyl použitelný. Nakonec, přestože jsem z Ostravy, podařilo se mi náhodou najít kongresový sál Top Hotelu. Tato volba se nakonec ukázala jako ideální a pomohla k dobrému hodnocení akce. Nebývá skoro nikdy možné na akci tohoto rozsahu, aby hráči přímo z hotelového pokoje mohli jít na kurt a také vyhlášení vítězů a závěrečná párty na dosah z hotelových pokojů sklidila pochvalu od hráčů i doprovodu. 

Mohou se čeští squashoví příznivci těšit na další podobnou akci v ČR?

Když se nám podařilo uspořádat tuto akci, jsem ochoten se pustit do všeho. Po provedené inspekci v průběhu šamiponátu mám informaci, že naše kandidatura pořádat ME Masters 2013 bude potvrzena. Takže další Mistrovství Evropy bude příští rok opět v Praze na konci léta. Přestože se jedná o turnaj masters, můžeme čekat zrhuba 600 účastníků a co je důležité, do kategorie maters už patří taková esa jako je Peter Nicol, John White, Simon Parke a spousta dalších, takže si myslím, že se bude na co dívat. Máme požádáno o další akce, ale o těchto bych zatím nechtěl hovořit.

Jaké byly šance českých týmů na umístění mezi nejlepšími ?  Očákával jste titul vícemistrů ?

Strahovské týmy bez posil ze zahraničí moc šancí neměly. Situace Buldoků byla lepší a přál jsem jim medailové umístění, zejména proto, že od počátku jsme tuto akci pořádali s tímto cílem. Takže jsem umístění na bedně očekával. Kluci neměli špatný los a tak měli výsledek ve svých rukou. Na kutrech nechali všechno a stříbro si plně zaslouží.

Podařilo se Vám najít si čas i na sledování zápasů, nebo Vám to organizátorské povinnosti neumožnily?

Protože jsem v noci moc nespal, našel jsem si ve dne čas na některé zápasy :-). Poslední set bitvy Willstrop – Matthew, Koukiho zápas s Clynem, část finálových zápasů na skle, to všechno byla strhující podívaná. Dokonce se mi podařilo udělat pár fotek na skle, takže přestože jsem byl v jednom kole, užil jsem si šampionát trochu také jako divák. A když budu trochu neskromný, docela se mi to líbilo. 

Za redakci squashPage děkujeme za rozhovor a přejeme nám všem další podobně zorganizované akce :-).