Renan Lavigne je dlouholetý squashový reprezentant Francie, dokázal vyhrát celkem 9 turnajů na okruhu PSA, v dalších 6 se probojoval do finále. Nejvyšším místem žebříčku PSA, které měl v držení, bylo 17. místo. Od roku 2011 je trenérem národního mužstva Francie.

Renan Lavigne se narodil 1. listopadu, roku 1974. Měří 173cm, váží 66kg. Renan Lavigne poskytl redakci squashPage.net rozhovor krátce poté, co bez ztráty setu a s drtivou převahou vyhrál pražské European Masters 2013 v kategorii 35+.

Ve své Masters kariéře jste dokázal vyhrát Evropské mistrovství ve squashi hráčů nad 35 let v roce 2011 portugalském Portu, zvítězil jste i na světovém mistrovství hráčů stejné kategorie v roce 2012 v anglickém Birminghamu, nyní jste pomyslný hattrick dovršil v Praze, jaké jsou vaše další hráčské cíle?

Svou hlavní hráčskou misi mám již za sebou, kariéru mezi Masters příliš neplánuji, rozhoduji se vždy až před dalším turnajem. Nejbližší akce je světové mistrovství v roce 2014 v Hong Kongu…Pokud tam pojedu, pokusím se obhájit titul. Uvidíme, jací hráči se do té doby objeví, 12 měsíců je dlouhá doba…

Kolik setů jste dosud prohrál mezi hráči nad 35 let?

Už jsem jich pár prohrál, 2 sety jsem ztratil ve finále v Portu s Němcem Stefanem Leifelsem a jeden set při loňském světovém mistrovství ve finále se stejným hráčem. Takže celkem 4.

Jak se připravujete na podobné turnaje?

Nemám na přípravu moc času, pracuji jako trenér francouzského národního mužstva a času na vlastní trénink moc nezbývá. Na konci července jsem si v práci vzal 10 dní volno a vyrazili jsme s rodinou na dovolenou. Každý večer jsem chodil na běžícím pásu nebo na kole. Po dovolené jsem si trochu zahrál s hráči svého týmu. To je vše, žádný speciální trénink jsem nemohl absolvovat, nezbývá mi čas.

Jaké to bylo rozhodovat se o konci kariéry profesionálního hráče v době, kdy jste pořád patřil mezi přední světové hráče?

Na konci sezóny 2009 jsem cítil, že už jsem nasycen. Rozhodl jsem se dohrát poslední turnaje a kvalifikovat se na World Open v Saudské Arábii. Stále hraji ligové soutěže, stale mě baví hrát, ale je to jiné, než když jsem objížděl turnaje PSA.

Co považujete za největší úspěch své hráčské kariéry? Vyhrál jste 9 turnajů PSA, co řadíte nejvýše?

Dvakrát jsem zvítězil na Colombian Open, to pro mne opravdu hodně znamená. Hraje se ve vysoké nadmořské výšce přes 2600 metrů, musíte být opravdu dobře fyzicky připraveni. Ve finále jsem tam dokázal porazit takové hráče, jakými byli Wael El Hindi nebo John Williams (v té době hráč světové dvacítky). Hodně vysoko take řadím druhé místo na mistrovství Evropy 2007, kde jsem dokázal porazit Nicka Matthewa v pěti setech, Thierryho Lincoua take v pěti setech a až ve finále jsem – zcela vyčerpán – podlehl Gregorymu Gaultierovi.

Nyní pracujete jako trenér národního týmu Francie. Co všechno ta práce obnáší?

Ve Francii máme národní institut (který zastřešuje vice sportovních odvětví), zde máme 4 squashové kurty a od příštího týdne budeme mít i skleněný kurt, aby si hráči mohli zvykat na jeho specifika. Minulý rok jsem měl v týmu 10 hráčů, příští rok bude skupina zúžena na 7 hráčů. Součástí mé role je spousta plánování, trénování a také úředničina. Ta práce mne stojí hodně sil, ale jsem za ni opravdu velmi rád.

Jak došlo k tomu, že se z Vás stal trenér Francie?

Ve Francii je to poměrně náročný a dlouhodobý proces, musel jsem vystudovat vládou organizovaný trenérský kurz, který je zakončen testem. Testem smí projít pouze určitý počet uchazečů. Na základě tohoto testu jsem byl francouzskou squashovou institucí vyzván k tomu, abych se stal trenérem národního týmu. Jsem vlastně zaměstnancem ministerstva sportu.

Francie byla dlouhá léta zvyklá na dva zástupce v TOP10. Od okamžiku, kdy konec aktivní kariéry ohlásil Thierry Lincou, zbývá Francii jediné želízko v ohni – Gregory Gaultier. Kdy se dočkáme dalších Francouzů po jeho boku?

V týmu mám velmi nadějné mladé hráče, Gregoire March a Mathieu  Castagnet se pohybují ve světové třicítce. Mathieu Castagnet včera porazil 15. hráče světa L.J. Anjemu. Také Lucas Serme, přes svůj nízký věk, již take dokázal uspět na turnajích PSA. Všichni tito hráči na sobě ohromně pracují a věřím, že jejich čas brzy přijde.

Za dobu své kariéry jste měl možnost poznat více systémů počítání bodů (do 15, 9, 11), který z nich Vám nejvíce vyhovuje?

Těžko říci, možná teď, když jsem starší, měl bych preferovat počítání do 11. Myslím, že počítání do 11 je zajímavé zejména pro diváky. Za dobu mé kariéry se měnil nejenom systém počítání bodů, bylo zavedeno video review, hraje se s nižším tinem atd, atd. Osobně vítám každou změnu, díky které se squash může stát divácky atraktivnějším a snad tak i konečně uspět při olympijské kandidatuře.

Jak se Vám pražský turnaj líbil?

Velmi dobře organizované, velký počet účastníků, hrálo se ve čtyřech squash centrech. Doprava mezi centry fungovala výborně, celkově turnaj hodnotím jako velmi dobře organizovaný. Mám zkušenosti s pořádáním podobně velkých akcí a proto vím, kolik práce je s tím spojeno. Rád bych organizátorům poděkoval.

Redakce SquashPage.net děkuje za rozhovor.