Přední český squashista Roman Švec se v minulé sezóně na domácích kurtech příliš neohřál. Studoval a hrál squash za oceánem. Minulý víkend překvapil hráče i fanoušky svou účastí na turnaji kategorie C ve FAJNE. Tento víkend vyráží na Béčko do Prahy. Na další plány hráče Squash Klubu Slovan Brno jsme se zeptali v krátkém rozhovoru.

Romane, účastníš se postupně domácích turnajů C a B. V říjnu tedy Áčko v Hradci Královém?

To teď těžko říct. Letos se budu vždy rozhodovat na poslední chvíli :-).  Nemám žádný turnajový plán a většinou jsou k dispozici na výběr dvě akce v jeden hrací víkend. Záleží tedy na aktuálním rozpoložení.

Jaké jsou tvé hlavní cíle pro tuto sezónu?

V letošní sezóně nemám žádný velký cíl. V podstatě jsem to tak již praktikoval vloni v Kanadě, asi jen s výjimkou univerzitního mistroství Kanady, a zcela mi to vyhovovalo. Kdybych měl ale přeci jen pár cílů vyjmenovat, tak určitě pomoct Slovanu Brno opět vyhrát extraligu, dále pak znepříjemnit někomu republiku, ideálně na ní překvapit :-), no a závěrem pomáhat spoluhráčům s tréninkem tak, aby v juniorech dosáhli na tituly a na MČR se opět na bedně objevil někdo z Brna v obou kategoriích!

Je stále aktuální otázka pokračování tvého studia v Kanadě?

Bohužel není. Jednalo se o jednoletý výměnný studijní pobyt. Teď mě čeká poslední 5. ročník studia v Brně - tedy snad i státnice.

V sobotním Béčku na Squashareně tě čeká silnější konkurence, než v Ostravě. S jakým výsledkem budeš spokojený?

Konkurence je pochopitelně silnější a vylosování takové, že to asi některé, včetně mě, moc nepotěšilo. Každopádně je to stále ještě jeden z prvních turnajů sezóny. Už vím, že ve squashi sklízíme ovoce až v březnu! Každopádně chci vyhrát. Kdybych vyhrát neměl, tak aspoň doufám, že to bude až ve finále s Honzou Rybou :-) :-) :-).

Hraješ i ligu v okolních státech. V Polsku je poslední roky velmi populární playOff prezentované jako Squash & Art Festival. Sám jsi měl možnost aktivně se účastnit. Jak je na tom squash s popularitou v Polsku a jak je akce přijímána širokou veřejností?

Ano, finále zdejší ligy jsem hrál dvakrát. Vždy se hraje na skleněném kurtu před Krakowskou galerií. Má to své kouzlo a neskutečnou atmosféru. Před dvěma lety jsem zde hrál semifinále proti Willstropovi a finále proti Gaultierovi. Z pozice toho, kdo nemá co ztratit, mě podporovalo na 2 tisíce přítomných lidí - neskutečná atmosféra, zážitek a zkušenost. V Polsku jde squash všeobecně nahoru a je tam ještě stále boom. Sám sem tam jezdil trénovat jednotlivce a měl jsem vždy plno :-).

Mělo by něco takového šanci uspět i u nás doma?

Kdyby se něco povedlo v Česku, bylo by to výborné pro propagaci i hráče! Nicméně to je otázka na vedení svazu ...

Kolik času věnuješ vlastní squashové přípravě?

Abych byl upřímný, letos moc ne. Víceméně ale pokračuji v tom, co dělám poslední rok.

Běháš taky?

Běhání, jak vidno, není moje oblíbená disciplína. Chtěl bych opět začít chodit plavat a máme doma rotoped. Tam to vidím spíš :-).

Trénujete a hrajete spolu s Martinem (s mladším bratrem, pozn. redakce)? Jaké máte skóre?

S Martinem už jsme schopni trénovat něco málo přes dva roky, což je fajn pro nás oba. Nicméně, na tréninkách spolu nehrajeme, a když jo, tak záleží na tom, kdo lépe zvládne trénink psychicky :-). Což tedy nemá moc vypovídající schopnost. Nicméně myslím, že bych měl s bráchou velký problém :-).

Sám vystupuješ i v pozici trenéra, hlavně juniorů. Kdo v současnosti patří mezi tvé svěřence?

Ano, letos se v Brně naskytla možnost pomoct Honzovi Břeňovi a Tomáši Breicetlovi s přípravou prakticky všech juniorů a hráčů. Pro mne to znamená přes 20 hodin týdně trénování, což mě zatím baví. Mezi hráče, kterým se věnuji především, patří: Kristýna Alexová, Vojta a Honza Rybovi, Patricie Panáčková, Dan Mekbib, brácha, Michal Jadrníček a Marika Doubravová s Kristýnou Vykouřilovou. Snad to někam povede a bude se jim dařit :-).

Děkujeme Romanovi za odpovědi a držíme palce v sobotu na Squashareně!