Na chvíli se zastav a zamysli se nad tím, kolikrát si za den postěžuješ. Myslím, že tě to velmi překvapí. Může se jednat o stěžování si na kávu, která je moc horká, špatnou dopravu, zapomenutou nabíječku nebo moc dlouhou řadu. Všechny tyto stížnosti sice působí banálně, ale já věřím, že se z nich může stát zlozvyk, který bude ovlivňovat každý aspekt našeho života.

foto: thestar.com

Našich cílů nedosáhneme, pokud si budeme pořád jen stěžovat. Stěžování nám zabírá potřebný čas k tomu s tím něco udělat. Většinou přestaneme být produktivní, protože je lehčí postěžovat si, než se dát do práce a nějak tu danou věc řešit.

Určitě máte v práci nebo rodině tento typ lidí, který si pořád jen stěžuje. A jak na vás působí? Tito lidé jsou velmi kritičtí, nikdy pro ně nic není dostatečně dobré, pořád se s ostatními srovnávají a vytvářejí negativní prostředí.

Když jsem začala objíždět profesionální turnaje, jedna z hlavních věcí, které jsem se naučila, bylo obklopovat se stejně smýšlejícími pozitivními lidmi. Vzpomínám si na jeden turnaj v Egyptě, na kterém si někteří z hráčů na všechno stěžovali. Kurty byly moc daleko od hotelu, nechutnalo jim jídlo, na snídani nebyl dostatečně velký výběr, organizátoři byli neschopní, shuttle měl vždy zpoždění…

Pamatuji si, že mě jejich nevděčnost opravdu překvapila. Když jsem vyrůstala, má rodina mě naučila být vždy vděčná. Když jsem jako malá trénovala v Penangu, měli jsme k dispozici veřejné kurty a ne žádný luxusní klub. I když na těchto kurtech ze stěn opadávala bílá omítka, bylo to to  nejlepší místo. Byl to můj svět a vše jsem na něm milovala. Vážit si věcí, které máme, z nějakého důvodu působí jako velmi těžká dovednost. Věřím, že pokud se naučíte být vděční za to, co máte, začnete tu sklenici vidět na půl plnou.

V roce 2013 jsem se rozhodla dostat mou fyzickou kondici na vyšší úroveň, protože jsem chtěla získat svůj osmý titul mistryně světa v roce 2014. Věděla jsem, že pokud mé tělo zesílí, budu schopná vydržet hrát celou sezónu stejně dobře. Takže jsem začala s novým fyzickým programem, který byl velmi náročný a který ze mě měl udělat „nadčlověka“. Těch pár měsíců bylo těch nejtěžších v mém životě. Ten program byl sestaven ze třech tréninků vytrvalostních sprintů, třech posilování a šesti squashových hodin. Každý den jsem měla pocit, že se už dalšího dne nedožiju. Přesto jsem si nikdy nestěžovala, ať tomu věříte nebo ne. Prostě jsem vyblokovala všechny vnější vlivy, které by mohly narušit mou koncentraci a směr. Každý den jsem brala, jak přišel, a odvedla jsem tu těžkou práci. Odmítala jsem poslouchat lidi, kteří říkali, že jsem šílenec, že jsem se do takového tréninku pustila. Místo toho jsem se obklopila lidmi, kteří věřili v to, co jsem dělala a jaký výsledek to mohlo v budoucnu přinést.

Zbavit se tohoto zlozvyku a přestat si stěžovat vám může změnit život. Věřím, že se můžeme naučit  oceňovat věci kolem nás. Můžeme se vědomě snažit být vděční za to, co máme, je to v našich rukou a když se rozhodneme náš přístup změnit, otevřou se před námi nekonečné možnosti.

autor: Nicol David
překlad: Anna Serme
zdroj: thestar.com