Nicol David patří se svými sedmi tituly mistryně světa mezi světové sportovní hvězdy. Snad jen vinou nedůstojné absence squashe na Olympijských hrách nepatří mezi absolutní světové sportovní superstar. Tato „maličká motorová myška“ z Malajsie děsí soupeřky po celém světě, přesto podle slov například naší Olgy Ertlové je velmi sympatická a velmi oblíbená. Mimochodem to s tou „malou motorovou myškou“ nepřeháním, protože její přezdívka zní: „Králíček Duracell“.
- jméno: Nicol David
-
země: Malajsie
-
narozena: v Penangu v Malajsii
-
věk: 30 let
-
trénuje v: Nizozemí
-
výška: 163 cm
-
hmotnost: 50 Kg („i s postelí“)
-
trenérka: Liz Irving
-
raketa: Prince Rebel
-
poznávací znamení: „Běhá, běhá, běhá, běhá, běhá, běhá, běhá - vy už nemůžete, běhá, běhá, běhá …
foto : Steve Cubbins
Trocha historie
Historie zná jen pár srovnatelných jmen zejména z Austálie: Heather McKay vyhrávala v 60. a 70. letech, ještě částečně v éře amatérského squashe, vše, co se dalo. V osmdesátých letech ji následovaly Susan Devoy a Michelle Martin a v devadesátých letech Sarah Fitzgerald (několikanásobná australská sportovkyně roku). Ale žádná nemá stejný počet světových titulů, ale i další takové úspěchy jako Nicol viz tabulka níže v článku.
Nicol David je ve své vlasti velmi slavná, údajně jí panovník nechal vystavit velký dům a předal jí řád za zásluhy, který se v Malajsii uděluje jen výjimečně.
Přednosti pohledem squashového kouče
Přezdívka napovídá, že hlavní předností Nicol je její fyzická kondice, zejména vytrvalostní, ale i silově-dynamické schopnosti. Její ramena a trapézy by jí mohl závidět leckterý „kulturista“.
Při studiu její hry nijak zvlášť „nevykukuje z řady“ ostatních často na pohled (myslím herní pohled) „atraktivnějších“ hráček. Trochu mi to připomíná dobu, kdy se v Praze začaly organizovat první mezinárodní turnaje. Na Honzu Koukala byste, v porovnání s ostatními, tehdy nevsadili na začátku turnaje ani penny, a on téměř všechny „bijce“ i „techniky“ přehrál svou neskutečnou kondicí a absolutním minimem chyb. Stejně je to i u Nicol. Ke špičkové fyzické kondici přiřaďme ještě velikou sebedůvěru a psychickou vyrovnanost, hodnou těch nejlepších pokerových hráčů. Luxusní má voleje i krátkou hru. Jakoby neměla slabá místa. I zranění se jí vyhýbají.
Slabiny či slušelo by se spíše říci méně silné stránky
Na první pohled bychom mohli říci snad jen nižší vzrůst, který ale kompenzuje skvělou rychlostí a pohyblivostí, či chcete-li agility. Prohra ve finále posledního British Open s Angličankou Laurou Massaro či pár proher s poslední dobou stále lepšími Egypťankami, zejména Raneem El Weleily, naznačují, že každý se dá porazit. Ale jak? Obyčejně se favorité časem opotřebují a ztrácejí motivaci. To pochopitelně hrozí i Nicol, ale poslední finále na US Delaware Open 2013 to Lauře vrátila, byť už to zkrátka nejde tak hladce.
Technická či taktická „specialitka“
Na to jak je „malá“ vzrůstem, má perfektně vykrytý „strom“. Tak říkáme prostoru kolem středu kurtu, ve které ještě zvládne hráč či hráčka zahrát úspěšně volej. Díky této dovednosti dominuje na středu kurtu a tím ovládá hru. Často si také pomůže skvělým kraťasem z voleje, který zpravidla míří přímo do nicku, tedy škvíry mezi boční stěnou a podlahou, ze které míček vůbec neodskočí, ale jen roluje po podlaze.
Závěrem
O Nicol se dá hovořit pouze v superlativech. Nebývá časté, že sportovkyně jejích kvalit dokáže být i příjemná a sympatická pro ostatní, kteří by ji nejraději už „sestřelili“. Veliká osobnost, která má také vynikající australskou trenérku Liz Irving, která spolupracuje i s naší Olgou Ertlovou.
Autor článku : Jan Roll, www.janroll.cz
Zdroje: