Představení hráče

Milovník rychlých mercedesů, bývalý voják a velký propagátor squashe v Německu Simon Rösner se konečně dočkal velkého titulu ze Světové Série, když dokázal zvítězit v lednu 2018 na Turnaji šampionů v New Yorku. Rodák z německého Würzburgu se díky triumfu vrátil na 6. příčku světového žebříčku, což je zopakování jeho dosavadního maxima z roku 2015. Nedávno jsme mohli obdivovat jeho hru ve Sportovním centru Fajne na ostravském exhibičním turnaji, kde se představil spolu se světovou trojkou Egypťanem Ali Faragem.

• jméno: Simon Rösner
• země: Německo
• věk: 30
• výška: 190 cm
• hmotnost: 88 Kg
• žije v: Paderborn (Německo)
• nevyšší postavení na žebříčku PSA: 6. příčka (2015)
• aktuální postavení na žebříčku PSA: 6. příčka (únor 2018)
• kouč: Ronny Vlassaks, Thomas Prange

foto: squashPage.net

Trochu historie

Němečtí sportovci dokáží být velice trpěliví a málokdy se vzdávají. V mužském squashi se ale dlouho nedokázali prosadit, přestože squash byl v sedmdesátých a osmdesátých letech v tehdy ještě západním Německu velice populární. Na německém území je po Velké Británii největší počet kurtů (přes 6 000). Posledním Němcem, který se přiblížil světové desítce, byl Hansi Wiens (v roce 1993 byl 12. na PSA).  Simon vyrovnal dosavadní německý rekord, který držela Sabine Schoene (v roce 1997 byla 6. na světě). Sám „Maestro“ Amr Shabana byl překvapen, když se dozvěděl, že Simonovi nebylo ještě 30 let. Na PSA totiž začínali spolu – jen Simonovi v té době nebylo ještě ani 17 let. Ale nepředbíhejme.

Simon začal hrát squash ve čtyřech letech. Tehdy hrál se svým bratrem, který se nakonec rozhodl pro stolní tenis. Po škole narukoval do Bundeswehru (základní výcvik). Naučil se disciplíně a vojenskému drilu. Tvrdý squashový trénink tedy pro něj později nebyl problém. Všichni ho přesvědčovali, aby opustil Německo, jinak prý se nemůže prosadit. On se ale rozhodl setrvat a na domácí půdě si vybral klub v Paderbornu, kde se cítí nejlépe. Prošel rukama zajímavých trenérských osobností. Osm let spolupracoval s pakistánským trenérem Zulfiqarem Ali Khanem, dále 3 roky s Egypťanem Waelem El Batranem. V současnosti uvádí jako svého squashového kouče nepřehlédnutelného belgického guru Ronny Vlassacse.

O tom, že si zaslouží být blízko top 5, svědčí skalpy soupeřů, které již ukořistil – jmenujme především Ramy Ashoura a Grega Gaultiera (poprvé z více než deseti společných střetnutí ho udolal až letos v semifinále na TOC v New Yorku).  Není mnoho evropských hráčů, kteří se vyrovnali s  dominancí Egypťanů. Kromě Nicka Matthewa a Grega Gaultiera snad ještě James Willstrop. Ostatní zůstávali trochu v zákrytu. Po Borjovi Golanovi ze Španělska se dlouho dotahují Švýcar Nicolas Muller a také jeho velký kamarád Simon Rösner. Na otázku, zda si Simon více cení titulu mistra světa či pozice světové jedničky odpověděl Simon okamžitě – být světovou jedničkou je cennější! Svědčí to o jisté konsistenci výkonů – jde o trvalejší sportovní hodnotu. Dokáže na jeden z těchto mezníků dosáhnout?     

Přednosti pohledem squashového kouče

Přiznám se, že Simonova hra dlouho nepatřila mezi mé oblíbené. Připadal mi neobratný, zkrátka takový „kolohnát“. Zlomovým momentem ale pro mě byl semifinálový zápas na World Series Finals v Dubaji v červnu 2017, kde doslova mučil Mo El Shorbagyho. V zápase hraném na dva vítězné sety měl několik mečbolů, a byl většinu zápasu lepší. Hrál chytře a úžasně! Tehdy ještě ovšem nedokázal udělat poslední krok v podobě proměněného mečbolu (měl jich několik) a nakonec prohrál.

Videosestřih ze skvělého zde:

Simon je vysoký, pohybuje se trochu zvláštně – máte neustále pocit, že nestíhá, přesto je ohromně rychlý i pohyblivý. Je skvělý ve hře dopředu a má ohromnou sílu především na forhendu. Dokázal se skvěle přizpůsobit sníženému tinu. V New Yorku také potvrdil skvělou kondici a vynikající přesnost. Má přehled a umí skvěle improvizovat především, pokud míčky letí proti němu na „T“ na tělo – poslední dobou se tyto údery hrají stále častěji a zcela záměrně.       

Slabiny či slušelo by se spíše říci méně silné stránky

Těžko říci, co ještě Simonovi chybí. Je přeci jen vidět, že Simonova hra je hodně vydřená, jaksi „ubojovaná“. Postrádám určitou lehkost pro to, aby postoupil do TOP 5.

Technická či taktická „specialitka“

Krátké míčky hraje s výraznou spodní rotaci a přitom je umísťuje velice nízko nad tin - především na bekhendu. Na forhendu řeší vysoké míčky výskokem a hraje volej čelem k přední stěně. Připomíná tak spíše badmintonové hráče. Ale hraje to úžasně a málokdy z této těžké pozice chybuje.

Závěrem

Simon má za sebou skvělou minulou a začátek nové sezony. Jistě ho mrzí nepovedené mistrovství světa 2017. Věřím ale, že má ještě pár let vrcholného squashe před sebou. Přesto si nejsem jist, zda to dotlačí do TOP 5. Jistě bychom mu to ale všichni přáli.

autor: Jan Roll, www.janroll.cz
zdroj: psaworldtour.com