Jistě jste již slyšeli, či si vyzkoušeli, jak odehrát klasický základní squashový úder DRIVE (délku). Již delší dobu se mezi trenéry vede polemika o tom, zda během úderu horní polovina těla má či nemá rotovat. Já ještě pocházím z doby klasické „školy“, kdy švih byl relativně komplikovaný. Například podle V. Napiera (1980) obsahoval forhendový švih asi 15 fází (v učebnici tohoto autora naleznete asi 15 kinematografických obrázků fází jediného švihu). Již jen zapamatovat si to vše je nadlidský výkon. Důvodem byla velká hmotnost raket, a snad i určitá názorová rigidita o tom, co je a není squashové, co se musí apod. Nemalý důraz se kladl na rytmičnost a plynulost švihu i jistou estetičnost švihu. Estetika je doslova „krásná“ věc, ale tyto úvahy rázně zarazí argument, že squash se nehodnotí jako krasobruslení či gymnastika na krásu, ale pouze body, sety a zápasy. Vše lze samozřejmě zpochybnit, ale přeci jen pojďme si připomenout některé zásady efektivního squashového švihu:
- a) správné držení rakety
- b) postavení boků, ev. ramen rovnoběžné se zamýšleným směrem úderu
- c) rovný švih
- d) na konci švihu raketa míří tam, kam chceme míček odehrát
Jednoduché? Ptáte se, kde je tedy problém? Kde se vezme energie pro samotný švih? Jednoduchá poučka říká, že za razanci švihu je nejvíce odpovědný nápřah, přesněji velikosti nápřahu a rychlost švihu. Jiná „biomechanická“ poučka říká, že energie pochází ze svalové práce, podmíněné průřezem svalu, nervosvalovou koordinací, eventuálně součtem do práce zapojených svalů a jejich koordinaci atd. Trochu komplikované, souhlasíte?
Tak tedy jednodušeji, razantní úder zahrajeme pokud:
- 1) pořádně napřáhneme a rychle švihneme paží
- 2) pokud zapojíme svaly trupu a ramen zejména v prvních dvou fázích švihu
Celý švih obvykle rozděluji na 4 fáze:
- 1) nápřah (příprava švihu)
- 2) vedení úderu (švihová fáze)
- 3) kontakt rakety a míčku
- 4) protažení (došvih)
V čem je tedy problém? Pokud se učíme rotovat během švihu, je třeba perfektně zkoordinovat práci několika desítek svalů najednou. To je poměrně složité. Zatímco bezpečně generujeme velkou razanci švihu, můžeme značně ztratit na kontrole úderu, chcete-li přesnosti.
Obrázky, videa a text pro rotaci: http://www.squashstarapraha.cz/web/Zakladni-svih
Oproti tomu švih bez rotace trupu nabízí bezpečnou kontrolu a prokazatelně vyšší přesnost úderu. Vyžaduje ovšem značné nároky na silové schopnosti zejména na práci svalů paže.
Tak tedy rotovat anebo nerotovat?
Jste začínající junior, či hráč či hráčka s nižší úrovní silových schopností? Doporučuji Vám naučit se nejprve rotovat trupem a rameny (zejména na BH straně) a později po získání větší síly rotaci postupně odbourávat.
Všem ostatním doporučuji pracovat na švihu bez rotace trupu. Věřte, že Váš úder bude přesnější. Pokud se obáváte, že nemáte dostatek síly pro švih, doporučuji v tréninku používat posilovací gumovou stuhu, která efektivně napomáhá nárůstu dynamické švihové síly paže a dalších pomocných svalů pro rovný švih.
Ukázky švihů těch nejlepších:
http://www.youtube.com/watch?v=x3nmeLYhc3k
http://www.youtube.com/watch?v=ERBDJ9yvvKs
autor článku : Jan Roll
Zdroje:
- Napier, V. Squash. How to train, play and win, Sydney : Summit Books 1980
- Moxham, S.: Semináře pro squashové trenéry v ČR, 2005-2013