Píše se 17. leden 2020. V rámci velkého turnaje Tournament of Champions 2020 hraném tradičně na newyorském vlakovém nádraží v překrásné Vanderbiltově síni se odehrává premiéra. Ramy Ashour vyzval Nicka Matthewa v exhibičním zápase RAM CHAMPION CHALLENGE hraném podle jím navrhovaných pravidel – RAM SCORING SYSTEM. Přesněji řečeno Ramy je spoluautorem. Spolu s kolegou Osamou Khalifou vymysleli a zveřejnili tento projekt, jehož cílem je podle nich zatraktivnění squashe pro diváky i hráče. „Tikající“ čas jako nový prvek má zvýšit tlak na hráče, aby se snažili více skórovat (zakončovat) výměny a nebáli se rizika.

Výpis nejdůležitějších pravidel RAM SCORING SYSTEM:

• hraje se na 3 vítězné sety
• hraje se na 3 minuty „čistého“ času (čas se zastavuje po každé výměně)
• pokud je ohlášen „YES LET“ (výměna se opakuje), čas se vrací na úroveň před danou výměnou
• po vypršení času (ozve se znamení) musí hráč, který vede, vyhrát ještě jeden bod, aby vyhrál set
• hraje se tak dlouho, dokud jeden hráč nepotvrdí své vedení jednou vítěznou výměnou navíc
• pokud je při časovém znamení vyrovnané skóre, set vyhraje hráč, který v následující výměně zvítězí
• mezi sety je pauza 2 minuty
• hra vyžaduje alespoň jednoho hlavního rozhodčího a jednoho „časového“ rozhodčího
• všechna další pravidla se řídí pravidly PSA a WSF

Nick i Ramy už ukončili svou kariéru, přesto předvedli krásný squash ve velkém tempu. Nick nakonec vyhrál 3:1. Diváci exhibici ocenili. Uvidíme, co bude dále…

Historie skórovacích systémů ve squashi

Jak víme historie squashe sahá přibližně až do roku 1820. První písemná zmínka o naší hře je z roku 1890. Podrobnější popis squashe a jeho pravidel je z roku 1901 (autorem je Brit Eustace Miles). Po ustálení rozměrů kurtu v roce 1911 (nakonec zvítězil vzor squashového kurtu v Bath Clubu v Londýně s plochou  9,75 x 6,4 m, ratifikován až v roce 1923) se hrálo do 15 bodů bez ztrát. To platilo až do roku 1926, kdy byl zaveden „ztrátový“ bodovací systém do 9 bodů. Bod bylo možné získat pouze až po vybojovaném podaní. Přiznám se, že tento systém mi chybí. V roce 1989 se na mužském profesionálním okruhu znovu objevil bodovací systém do 15 bodů (neplatilo pro British Open, kde byla změna zavedena až v roce 1995). Kromě toho se v roce 1990 poprvé zavedlo snížení tinu (z 19 na 17 palců) pro zápasy mužů-profesionálů. V roce 2005 se zavedl bezztrátový systém do 11 bodů (hraný dodnes). Do této doby se také datuje nástup egyptských legend a zatím trvající naprostá hegemonie africké squashové velmoci.   Ženy hrály až do roku 2009 ve ztrátovém systému do devíti bodů. Před zavedením nového systému počítání u žen-profesionálek se zdvihla vlna odporu, v jejímž čele stanula především slavná hráčka a trenérka Liz Irving z Austrálie. Sjednocení systému ale nakonec celý squashový svět akceptoval a víceméně uvítal. Nadále se diskutuje o počtu vítězných setů – přibývá turnajů hraných pouze na 2 vítězné sety (Finále Super série až do semifinále, nebo např. londýnský turnaj Canary Wharf).   

Hodnocení novinky RAM

Zde budu prezentovat svůj osobní názor. Na detailnější rozbor si musíme ještě potkat. Podle prvních dojmů hodnotím systém jako zajímavý, ale vhodný spíše pro exhibice. Z hlediska sportovního výkonu jsou sety kratší (první set v New Yorku trval 6 minut) a na první pohled se zdají více intenzivní – tedy větší důraz na rychlost a dynamiku.   Na klubové úrovni a v tréninku už obdobné „časové“ turnaje používáme. Pamatuji si na populární páteční turnaje „Jelito“ hrané v pražském squashcentru Chrpa. Hrálo se každý s každým vždy na 8 minut a během dvouminutových pauz se měnili soupeři, v případě rovnosti se dohrávala poslední rozhodující výměna. Výhodou tohoto systému byla možnost efektivně naplánovat časový rozvrh turnaje. Všichni hráči hrají naplno a v krátkém čase si squash opravdu užijí.

Závěr

Pamatuji si, že když se zaváděl nový bezztrátový systém do 11 bodů, většina z nás dost „brblala“. Museli jsme úplně přepracovat herní strategii. Přestávali vyhrávat „nechybující vytrvalci“ a na špici se začali objevovat odvážnější „šotmejkři“. Důvodem pro zavedení systému ze strany PSA (z 15 na 11 bodů) tehdy byla snaha o zvýšení atraktivity squashe, zkrácení dlouhých často „nekonečných“ výměn. U národních svazů přechod od ztrátového systému k bezztrátovému byla vedena snahou o férovější ohodnocení výkonu. Ukázalo se, že hráči ocenili především férovost (skutečně uhrané body), diváci opravdu sledují atraktivnější a více odvážný squash. Pokud jde o čas, už máme překonaný časový rekord nejdelšího hraného zápasu – takže tady to reformátorům nevyšlo. Hráči se zkrátka vždycky přizpůsobí. Otázkou tedy zůstává, zda navrhované změny povedou ke zatraktivnění hry pro hráče i diváky.

autor: Jan Roll
zdroj: ramsquash.com, squarespace.com, youtube.com, youtube.com, squashplayer.com